Sobota, 6 července, 2024
Google search engine
DomůEkonomikaBusiness Club | Chceme víc pracovní síly a euro, říká Bareš ze...

Business Club | Chceme víc pracovní síly a euro, říká Bareš ze Sipralu

728x90

Seznam budov, na jejichž stavbě či rekonstrukci se podílela stavební firma Sipral, je dlouhý. Český dodavatel obvodových plášťů budov ze skla a lehkých kovů sice dnes realizuje většinu svých zakázek v zahraničí (mezi ty nejznámější patří například budova Nadace Luis Vuitton v Paříži nebo dvojice mrakodrapů Wardian v Londýně), nicméně svůj podpis tato firma nechala i na pražských dominantách, mezi které patří třeba V-Tower v Praze na Pankráci, Quadrio na Národní třídě, nebo nové Centrum Masaryčka. Úspěch Sipralu je založený na odvaze, píli a štěstí, říká jeho zakladatel a výkonný ředitel Leopold Bareš, který byl hostem podcastu Business Club.

 „Měli jsme štěstí, že na počátku před 33 lety jsem se setkal s jedním Němcem, který pracoval v Anglii, a otevřel mi dveře do světa,“ říká Bareš. Po revoluci Sipral realizoval první projekty, například v roce 1992 dodávku oken do Berlína na Checkpoint Charlie. Zlom přišel v roce 2000 s projekty na Rohanském ostrově, kde Sipral úspěšně spolupracoval s londýnskou kanceláří KPF a francouzskou RFR. Tento úspěch vedl k dalším významným projektům, včetně spolupráce s nadací Louis Vuitton v Paříži. „Byli jsme ochotni přistoupit na rizika těch projektů, nebáli jsme se jich a měli jsme to štěstí, že jsme ty lidi přesvědčili, že to umíme dělat,“ uzavírá Bareš.

Mezi projekty Sipralu patří také nedávno dokončená budova Centra Masaryčka (vlajková loď společnosti Penta Real Estate), z pera architektů ateliéru Zahy Hadid. „Byla to velká výzva pro Sipral i pro mě osobně. Museli jsme mít odvahu konstruovat jinak a závislost na 3D softwaru byla naprostá. Každý šroub měl své místo, bez toho by projekt nebylo možné realizovat.“

Líbí se mu Centrum Masaryčka? Jak Sipral prožívá období deglobalizace a zkracování dodavatelských řetězců? Proč nejraději pracuje s Angličany? Jak se na jejich dodavatelích podepsala energetická krize? A proč se rozhodl podpořit iniciativu Druhé ekonomické transformace? To vše se dozvíte v podcastu Business Club.

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Business Club | Chceme víc pracovní síly a euro, říká Bareš ze Sipralu

728x90

Seznam budov, na jejichž stavbě či rekonstrukci se podílela stavební firma Sipral, je dlouhý. Český dodavatel obvodových plášťů budov ze skla a lehkých kovů sice dnes realizuje většinu svých zakázek v zahraničí (mezi ty nejznámější patří například budova Nadace Luis Vuitton v Paříži nebo dvojice mrakodrapů Wardian v Londýně), nicméně svůj podpis tato firma nechala i na pražských dominantách, mezi které patří třeba V-Tower v Praze na Pankráci, Quadrio na Národní třídě, nebo nové Centrum Masaryčka. Úspěch Sipralu je založený na odvaze, píli a štěstí, říká jeho zakladatel a výkonný ředitel Leopold Bareš, který byl hostem podcastu Business Club.

 „Měli jsme štěstí, že na počátku před 33 lety jsem se setkal s jedním Němcem, který pracoval v Anglii, a otevřel mi dveře do světa,“ říká Bareš. Po revoluci Sipral realizoval první projekty, například v roce 1992 dodávku oken do Berlína na Checkpoint Charlie. Zlom přišel v roce 2000 s projekty na Rohanském ostrově, kde Sipral úspěšně spolupracoval s londýnskou kanceláří KPF a francouzskou RFR. Tento úspěch vedl k dalším významným projektům, včetně spolupráce s nadací Louis Vuitton v Paříži. „Byli jsme ochotni přistoupit na rizika těch projektů, nebáli jsme se jich a měli jsme to štěstí, že jsme ty lidi přesvědčili, že to umíme dělat,“ uzavírá Bareš.

Mezi projekty Sipralu patří také nedávno dokončená budova Centra Masaryčka (vlajková loď společnosti Penta Real Estate), z pera architektů ateliéru Zahy Hadid. „Byla to velká výzva pro Sipral i pro mě osobně. Museli jsme mít odvahu konstruovat jinak a závislost na 3D softwaru byla naprostá. Každý šroub měl své místo, bez toho by projekt nebylo možné realizovat.“

Líbí se mu Centrum Masaryčka? Jak Sipral prožívá období deglobalizace a zkracování dodavatelských řetězců? Proč nejraději pracuje s Angličany? Jak se na jejich dodavatelích podepsala energetická krize? A proč se rozhodl podpořit iniciativu Druhé ekonomické transformace? To vše se dozvíte v podcastu Business Club.

RELATED ARTICLES