Čeká vás svatba, narození dítěte nebo stěhování? Pokud vám důležité životní události zasahují do pracovní doby, nemusíte hned čerpat dovolenou. Zákon stanovuje několik případů, kdy máte nárok na volno v práci, často s náhradou mzdy či platu. Jaké podmínky vám zákoník práce v roce 2024 garantuje a jak se staví k dalším situacím jako například pohřeb, úmrtí v rodině, státnice nebo darování krve?

Zákoník práce: Na co máte nárok v roce 2024

Zaměstnanci, kteří řeší volno v práci, běžně používají dva základní výrazy – placené a neplacené volno. Zákoník práce však tyto rozšířené termíny nezná. Z pohledu zákona se jedná o:

• pracovní volno s náhradou mzdy (placené volno),
• pracovní volno bez náhrady mzdy (neplacené volno).

Situace, kdy zaměstnanec z různorodých důvodů nemůže plnit svůj pracovní závazek, se v zákoně souhrnně označují jako překážky v práci. K překážkám může docházet na straně zaměstnavatele i zaměstnance.

Překážky v práci na straně zaměstnance řeší zákoník práce, který rozlišuje:

• důležité osobní překážky (§ 191 až § 199 zákoníku práce), dále dělené na
  • důležité osobní překážky upravené v § 191 až § 198,
  • jiné důležité osobní překážky v práci upravené v § 199,
• překážky v práci z důvodů obecného zájmu (§ 200 až § 205).

Pojícím prvkem překážek uvedených v § 191 až § 198 zákoníku práce je příčina spočívající v péči o zdraví dotyčného zaměstnance nebo osob jemu blízkých. Do této kategorie patří:

Mimořádné životní události jako svatbu, úmrtí v rodině, pohřeb či stěhování najdete v § 199 mezi jinými důležitými osobními překážkami v práci. Jejich okruh a rozsah dále stanovuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Jaké situace zákon definuje?

Vyšetření nebo ošetření

Na volno v práci máte nárok při vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, pokud ho nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Zákon vám garantuje pracovní volno na nezbytně nutnou dobu s náhradou mzdy za předpokladu, že jste navštívili zdravotní zařízení, které je nejblíže vašemu bydlišti či pracovišti.

Když zvolíte jiné místo, zaměstnavatel vám proplatí stejnou částku, jako kdybyste využili nejbližší zařízení. Neomluvené absence se ale bát nemusíte, nárok na volno na nezbytně nutnou dobu vám zůstává.

Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce

Nařízení vlády přisuzuje nárok na volno v práci také zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce. Opět jde o placené volno – zaměstnavatel vám podle § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce musí nahradit případnou ztrátu na výdělku.

Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

Zaměstnavatel vám musí na nezbytně nutnou dobu poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy kvůli nepředvídatelnému přerušení dopravního provozu či zpoždění hromadných dopravních prostředků. Podmínkou je, že jste se do práce nemohli dostat jiným přiměřeným způsobem (například pěšky nebo náhradním dopravním prostředkem).

Znemožnění cesty do zaměstnání

Další nárok na volno v práci se vztahuje na těžce zdravotně postižené zaměstnance. Zákon jim přisuzuje placené volno na nezbytně nutnou dobu (maximálně 1 den) v případě, že jim byla z povětrnostních důvodů znemožněna cesta do zaměstnání nehromadným dopravním prostředkem, který používají.

Svatba

Velmi probíraným tématem je volno v práci kvůli svatbě. Podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. vám zaměstnavatel musí u vlastní svatby poskytnout až 2 dny volna, přičemž jeden z nich je určen k účasti na samotném obřadu. Na náhradu mzdy máte nárok pouze za 1 den. Zákon zajišťuje pracovní volno na 1 den s náhradou mzdy také rodičům při účasti na svatbě dítěte. Jednodenní volno připadá i dětem při svatbě jejich rodičů – tentokrát již bez náhrady mzdy či platu.

Porod

Zaměstnavatel vám při porodu manželky či družky musí poskytnout pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Náhrada mzdy vám ale náleží jen k převozu partnerky do zdravotnického zařízení a zpět. Na účast při samotném porodu se náhrada mzdy již nevztahuje, nicméně z práce jste omluveni.

Úmrtí

Zákon myslí i na úmrtí v rodině. Zaměstnanci mají nárok na pracovní volno s náhradou mzdy. Podmínky se odvíjí od příbuzenského vztahu se zemřelým.

Při úmrtí manžela, druha nebo dítěte vám zaměstnavatel poskytne 2 dny placeného volna a další den k účasti na pohřbu.

V případě úmrtí rodiče či sourozence, rodiče či sourozence vašeho manžela, případně manžela dítěte nebo manžela sourozence, vás musí v práci omluvit na 1 den k účasti na pohřbu. Pokud zároveň obstaráváte pohřeb těchto osob, připadne vám ještě 1 den placeného volna navíc.

Při úmrtí prarodiče či vnuka, prarodiče manžela nebo osoby žijící s vámi v době úmrtí v domácnosti vám zákon přisuzuje placené volno na nezbytně nutnou dobu (nejvýše 1 den) k účasti na pohřbu. Stejně jako v předchozím bodě získáte ještě 1 den placeného volna, když pohřeb sami i obstaráváte.

Doprovod

Volno v práci vám náleží i v situacích, kdy k lékařskému ošetření do zdravotnického zařízení doprovázíte rodinného příslušníka (při náhlém onemocnění, úrazu i k předem plánovanému vyšetření). Doprovod dotyčné osoby musí být nezbytný. Dále platí podmínka, že potřebnou lékařskou pomoc nelze vyhledat mimo vaši pracovní dobu. Zákon poté stanovuje pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 1 den.

Náhrada mzdy vám připadne, pokud jde o doprovod manžela, druha, dítěte, rodiče či prarodiče, popřípadě rodiče nebo prarodiče manžela. U ostatních rodinných příslušníků obdržíte pracovní volno bez náhrady mzdy.

Zákon vám garantuje pracovní volno také při doprovodu (a cestě zpět) zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb, školy nebo školského zařízení zřízeného pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem. Na základě nařízení vlády získává jeden rodinný příslušník placené volno na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 6 pracovních dní v kalendářním roce. Bez náhrady mzdy lze pracovní volno udělit také při doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb. Zde zákon hovoří o nezbytně nutné době u jednoho rodinného příslušníka.

Pohřeb spoluzaměstnance

Další specifickou událostí, kterou zákon definuje v jiných důležitých osobních překážkách v práci, je pohřeb spoluzaměstnance. Pokud vás zaměstnavatel (po případné dohodě s odborovou organizací) určí k účasti na pohřbu spoluzaměstnance, vzniká vám nárok na pracovní volno s náhradou mzdy.

Přestěhování

Dovolenou si nemusíte brát ani při stěhování. Jestli máte vlastní bytové zařízení, musí vám zaměstnavatel poskytnout neplacené volno (nejvýše na dva dny). Jde-li o stěhování v zájmu zaměstnavatele, dostanete i náhradu mzdy.

Vyhledání nového zaměstnání

Poslední definovanou kategorií v nařízení vlády je vyhledání nového zaměstnání. Zaměstnavatel vám za tímto účelem udělí pracovní volno bez náhrady mzdy, nejvýše na 1 půlden v týdnu (po dobu, která odpovídá dvouměsíční výpovědní době).

Pokud vám byla udělena výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo jste pracovní poměr ze stejných důvodů ukončili dohodou, čeká vás při čerpání volna v práci navíc náhrada mzdy.

Co darování krve, studijní volno, státnice nebo promoce?

Specifickou kategorii tvoří překážky v práci z důvodů obecného zájmu. Volno v práci můžete dostat z důvodu:

• výkonu veřejné funkce,
• výkonu občanské povinnosti,
• jiných úkonů v obecném zájmu,
• pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež,
• pracovního volna souvisejícího s brannou povinností,
• školení, jiné formy přípravy nebo studia.

Do této kategorie spadá pestrá škála životních situací, které jsou podrobněji popsány v § 200 až § 205 zákoníku práce. Jak mohou překážky v práci z důvodu obecného zájmu vypadat v praxi?

• Darování krve: Za jiný úkon v obecném zájmu se podle § 203 odst. 2 písm. d) považuje darování krve. Dárce má nárok na placené volno za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru – pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru krve.
• Darování plazmy: Darování plazmy se řídí stejnými podmínkami jako darování krve. I zde tedy máte nárok na placené volno. V obou případech však musí být splněna podmínka, že úkon nešlo provést mimo pracovní dobu. Tato podmínka obvykle není splněna u zaměstnanců pracujících v nerovnoměrném režimu.
• Studijní volno: Zaměstnavatel má povinnost proplatit svému zaměstnanci dny, v nichž se věnuje zvyšování kvalifikace. Za zvyšování kvalifikace se podle § 231 zákoníku práce považuje studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže je v souladu s potřebou zaměstnavatele. Zákoník stanovuje mimo jiné 2 dny studijního volna na přípravu a vykonání každé zkoušky (v rámci studia vysoké školy či vyšší odborné školy), 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce nebo 40 pracovních dnů v případě státnic. Uvedené studijní volno se vždy pojí s náhradou mzdy.
• Promoce: Je-li promoce důsledkem zvyšování kvalifikace na základě dohody mezi vámi a zaměstnavatelem, máte nárok na pracovní volno i k účasti na vlastní promoci. Nicméně náhrada mzdy se na promoci nevztahuje.
• Tábor: Pokud jedete na tábor či jinou akci pro děti a mládež jako vedoucí, můžete podle § 203a zákoníku práce čerpat až 3 týdny neplaceného volna v kalendářním roce. Nesmí tomu ale bránit vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Další nutnou podmínkou pro volno v práci je, že jste nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním soustavně a bezplatně pracovali s dětmi nebo mládeží.

O neplacené volno můžete zažádat i v jiných případech

I když v zákoníku práce a dalších zákonech nenacházíte právní oporu pro udělení volna, šance na uvolnění z práce stále existuje. O neplacené volno můžete požádat zaměstnavatele v podstatě z jakýchkoliv důvodů – klidně kvůli cestování nebo vyřízení osobních záležitostí. Vaší žádosti ale nemusí být vyhověno. Vždy záleží na individuální domluvě se zaměstnavatelem. Jakými kroky svoje šance na pracovní volno zvýšíte?

• Včasné a zodpovědné plánování: Požádejte o volno co nejdříve, ideálně několik týdnů či měsíců před plánovaným začátkem. Zohledněte důležité termíny, projekty a období, kdy je ve společnosti hodně práce.
• Správná komunikace: Používejte prostředky (speciální formuláře, e-maily atd.), které firma k podobným účelům vytvořila. V žádosti uveďte všechny důležité informace – především datum začátku a konce volna. Svoji žádost osobně zkonzultujte s nadřízenými. Lépe vysvětlíte své důvody a motivaci.
• Nabídněte řešení: Při žádosti o volno v práci navrhněte kolegu, který by vás v době nepřítomnosti mohl zastoupit. Buďte připraveni mu poskytnout přehled úkolů a vysvětlit případné nejasnosti.
• Ukažte flexibilitu: Pokud je to možné, připravte si i náhradní termín volna pro případ, že by původní datum firmě nevyhovoval.
• Vsaďte na důvěryhodnost: V osobních záležitostech nemusíte zabíhat do detailů, ale rozhodně si v podobné situaci nevymýšlejte. Uveďte pravdivé důvody, proč o volno v práci žádáte. Své šance samozřejmě zvýšíte zodpovědným přístupem k práci a stabilní pracovní morálkou.

VIDEO: Únava nebo odpor k úkolům. I to jsou projevy syndromu vyhoření, trpí jím pětina populace, tvrdí odborník Jan Piskač v pořadu FLOW

Rozhovor s Janem Piskačem • e15

Čeká vás svatba, narození dítěte nebo stěhování? Pokud vám důležité životní události zasahují do pracovní doby, nemusíte hned čerpat dovolenou. Zákon stanovuje několik případů, kdy máte nárok na volno v práci, často s náhradou mzdy či platu. Jaké podmínky vám zákoník práce v roce 2024 garantuje a jak se staví k dalším situacím jako například pohřeb, úmrtí v rodině, státnice nebo darování krve?

Zákoník práce: Na co máte nárok v roce 2024

Zaměstnanci, kteří řeší volno v práci, běžně používají dva základní výrazy – placené a neplacené volno. Zákoník práce však tyto rozšířené termíny nezná. Z pohledu zákona se jedná o:

• pracovní volno s náhradou mzdy (placené volno),
• pracovní volno bez náhrady mzdy (neplacené volno).

Situace, kdy zaměstnanec z různorodých důvodů nemůže plnit svůj pracovní závazek, se v zákoně souhrnně označují jako překážky v práci. K překážkám může docházet na straně zaměstnavatele i zaměstnance.

Překážky v práci na straně zaměstnance řeší zákoník práce, který rozlišuje:

• důležité osobní překážky (§ 191 až § 199 zákoníku práce), dále dělené na
  • důležité osobní překážky upravené v § 191 až § 198,
  • jiné důležité osobní překážky v práci upravené v § 199,
• překážky v práci z důvodů obecného zájmu (§ 200 až § 205).

Pojícím prvkem překážek uvedených v § 191 až § 198 zákoníku práce je příčina spočívající v péči o zdraví dotyčného zaměstnance nebo osob jemu blízkých. Do této kategorie patří:

Mimořádné životní události jako svatbu, úmrtí v rodině, pohřeb či stěhování najdete v § 199 mezi jinými důležitými osobními překážkami v práci. Jejich okruh a rozsah dále stanovuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Jaké situace zákon definuje?

Vyšetření nebo ošetření

Na volno v práci máte nárok při vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, pokud ho nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Zákon vám garantuje pracovní volno na nezbytně nutnou dobu s náhradou mzdy za předpokladu, že jste navštívili zdravotní zařízení, které je nejblíže vašemu bydlišti či pracovišti.

Když zvolíte jiné místo, zaměstnavatel vám proplatí stejnou částku, jako kdybyste využili nejbližší zařízení. Neomluvené absence se ale bát nemusíte, nárok na volno na nezbytně nutnou dobu vám zůstává.

Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce

Nařízení vlády přisuzuje nárok na volno v práci také zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce. Opět jde o placené volno – zaměstnavatel vám podle § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce musí nahradit případnou ztrátu na výdělku.

Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

Zaměstnavatel vám musí na nezbytně nutnou dobu poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy kvůli nepředvídatelnému přerušení dopravního provozu či zpoždění hromadných dopravních prostředků. Podmínkou je, že jste se do práce nemohli dostat jiným přiměřeným způsobem (například pěšky nebo náhradním dopravním prostředkem).

Znemožnění cesty do zaměstnání

Další nárok na volno v práci se vztahuje na těžce zdravotně postižené zaměstnance. Zákon jim přisuzuje placené volno na nezbytně nutnou dobu (maximálně 1 den) v případě, že jim byla z povětrnostních důvodů znemožněna cesta do zaměstnání nehromadným dopravním prostředkem, který používají.

Svatba

Velmi probíraným tématem je volno v práci kvůli svatbě. Podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. vám zaměstnavatel musí u vlastní svatby poskytnout až 2 dny volna, přičemž jeden z nich je určen k účasti na samotném obřadu. Na náhradu mzdy máte nárok pouze za 1 den. Zákon zajišťuje pracovní volno na 1 den s náhradou mzdy také rodičům při účasti na svatbě dítěte. Jednodenní volno připadá i dětem při svatbě jejich rodičů – tentokrát již bez náhrady mzdy či platu.

Porod

Zaměstnavatel vám při porodu manželky či družky musí poskytnout pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Náhrada mzdy vám ale náleží jen k převozu partnerky do zdravotnického zařízení a zpět. Na účast při samotném porodu se náhrada mzdy již nevztahuje, nicméně z práce jste omluveni.

Úmrtí

Zákon myslí i na úmrtí v rodině. Zaměstnanci mají nárok na pracovní volno s náhradou mzdy. Podmínky se odvíjí od příbuzenského vztahu se zemřelým.

Při úmrtí manžela, druha nebo dítěte vám zaměstnavatel poskytne 2 dny placeného volna a další den k účasti na pohřbu.

V případě úmrtí rodiče či sourozence, rodiče či sourozence vašeho manžela, případně manžela dítěte nebo manžela sourozence, vás musí v práci omluvit na 1 den k účasti na pohřbu. Pokud zároveň obstaráváte pohřeb těchto osob, připadne vám ještě 1 den placeného volna navíc.

Při úmrtí prarodiče či vnuka, prarodiče manžela nebo osoby žijící s vámi v době úmrtí v domácnosti vám zákon přisuzuje placené volno na nezbytně nutnou dobu (nejvýše 1 den) k účasti na pohřbu. Stejně jako v předchozím bodě získáte ještě 1 den placeného volna, když pohřeb sami i obstaráváte.

Doprovod

Volno v práci vám náleží i v situacích, kdy k lékařskému ošetření do zdravotnického zařízení doprovázíte rodinného příslušníka (při náhlém onemocnění, úrazu i k předem plánovanému vyšetření). Doprovod dotyčné osoby musí být nezbytný. Dále platí podmínka, že potřebnou lékařskou pomoc nelze vyhledat mimo vaši pracovní dobu. Zákon poté stanovuje pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 1 den.

Náhrada mzdy vám připadne, pokud jde o doprovod manžela, druha, dítěte, rodiče či prarodiče, popřípadě rodiče nebo prarodiče manžela. U ostatních rodinných příslušníků obdržíte pracovní volno bez náhrady mzdy.

Zákon vám garantuje pracovní volno také při doprovodu (a cestě zpět) zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb, školy nebo školského zařízení zřízeného pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem. Na základě nařízení vlády získává jeden rodinný příslušník placené volno na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 6 pracovních dní v kalendářním roce. Bez náhrady mzdy lze pracovní volno udělit také při doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb. Zde zákon hovoří o nezbytně nutné době u jednoho rodinného příslušníka.

Pohřeb spoluzaměstnance

Další specifickou událostí, kterou zákon definuje v jiných důležitých osobních překážkách v práci, je pohřeb spoluzaměstnance. Pokud vás zaměstnavatel (po případné dohodě s odborovou organizací) určí k účasti na pohřbu spoluzaměstnance, vzniká vám nárok na pracovní volno s náhradou mzdy.

Přestěhování

Dovolenou si nemusíte brát ani při stěhování. Jestli máte vlastní bytové zařízení, musí vám zaměstnavatel poskytnout neplacené volno (nejvýše na dva dny). Jde-li o stěhování v zájmu zaměstnavatele, dostanete i náhradu mzdy.

Vyhledání nového zaměstnání

Poslední definovanou kategorií v nařízení vlády je vyhledání nového zaměstnání. Zaměstnavatel vám za tímto účelem udělí pracovní volno bez náhrady mzdy, nejvýše na 1 půlden v týdnu (po dobu, která odpovídá dvouměsíční výpovědní době).

Pokud vám byla udělena výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo jste pracovní poměr ze stejných důvodů ukončili dohodou, čeká vás při čerpání volna v práci navíc náhrada mzdy.

Co darování krve, studijní volno, státnice nebo promoce?

Specifickou kategorii tvoří překážky v práci z důvodů obecného zájmu. Volno v práci můžete dostat z důvodu:

• výkonu veřejné funkce,
• výkonu občanské povinnosti,
• jiných úkonů v obecném zájmu,
• pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež,
• pracovního volna souvisejícího s brannou povinností,
• školení, jiné formy přípravy nebo studia.

Do této kategorie spadá pestrá škála životních situací, které jsou podrobněji popsány v § 200 až § 205 zákoníku práce. Jak mohou překážky v práci z důvodu obecného zájmu vypadat v praxi?

• Darování krve: Za jiný úkon v obecném zájmu se podle § 203 odst. 2 písm. d) považuje darování krve. Dárce má nárok na placené volno za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru – pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru krve.
• Darování plazmy: Darování plazmy se řídí stejnými podmínkami jako darování krve. I zde tedy máte nárok na placené volno. V obou případech však musí být splněna podmínka, že úkon nešlo provést mimo pracovní dobu. Tato podmínka obvykle není splněna u zaměstnanců pracujících v nerovnoměrném režimu.
• Studijní volno: Zaměstnavatel má povinnost proplatit svému zaměstnanci dny, v nichž se věnuje zvyšování kvalifikace. Za zvyšování kvalifikace se podle § 231 zákoníku práce považuje studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže je v souladu s potřebou zaměstnavatele. Zákoník stanovuje mimo jiné 2 dny studijního volna na přípravu a vykonání každé zkoušky (v rámci studia vysoké školy či vyšší odborné školy), 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce nebo 40 pracovních dnů v případě státnic. Uvedené studijní volno se vždy pojí s náhradou mzdy.
• Promoce: Je-li promoce důsledkem zvyšování kvalifikace na základě dohody mezi vámi a zaměstnavatelem, máte nárok na pracovní volno i k účasti na vlastní promoci. Nicméně náhrada mzdy se na promoci nevztahuje.
• Tábor: Pokud jedete na tábor či jinou akci pro děti a mládež jako vedoucí, můžete podle § 203a zákoníku práce čerpat až 3 týdny neplaceného volna v kalendářním roce. Nesmí tomu ale bránit vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Další nutnou podmínkou pro volno v práci je, že jste nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním soustavně a bezplatně pracovali s dětmi nebo mládeží.

O neplacené volno můžete zažádat i v jiných případech

I když v zákoníku práce a dalších zákonech nenacházíte právní oporu pro udělení volna, šance na uvolnění z práce stále existuje. O neplacené volno můžete požádat zaměstnavatele v podstatě z jakýchkoliv důvodů – klidně kvůli cestování nebo vyřízení osobních záležitostí. Vaší žádosti ale nemusí být vyhověno. Vždy záleží na individuální domluvě se zaměstnavatelem. Jakými kroky svoje šance na pracovní volno zvýšíte?

• Včasné a zodpovědné plánování: Požádejte o volno co nejdříve, ideálně několik týdnů či měsíců před plánovaným začátkem. Zohledněte důležité termíny, projekty a období, kdy je ve společnosti hodně práce.
• Správná komunikace: Používejte prostředky (speciální formuláře, e-maily atd.), které firma k podobným účelům vytvořila. V žádosti uveďte všechny důležité informace – především datum začátku a konce volna. Svoji žádost osobně zkonzultujte s nadřízenými. Lépe vysvětlíte své důvody a motivaci.
• Nabídněte řešení: Při žádosti o volno v práci navrhněte kolegu, který by vás v době nepřítomnosti mohl zastoupit. Buďte připraveni mu poskytnout přehled úkolů a vysvětlit případné nejasnosti.
• Ukažte flexibilitu: Pokud je to možné, připravte si i náhradní termín volna pro případ, že by původní datum firmě nevyhovoval.
• Vsaďte na důvěryhodnost: V osobních záležitostech nemusíte zabíhat do detailů, ale rozhodně si v podobné situaci nevymýšlejte. Uveďte pravdivé důvody, proč o volno v práci žádáte. Své šance samozřejmě zvýšíte zodpovědným přístupem k práci a stabilní pracovní morálkou.

VIDEO: Únava nebo odpor k úkolům. I to jsou projevy syndromu vyhoření, trpí jím pětina populace, tvrdí odborník Jan Piskač v pořadu FLOW

Rozhovor s Janem Piskačem • e15