„Trh práce je úzké hrdlo rozvoje ekonomiky. V posledních letech jsme v situaci, kdy poptávka firem převyšuje nabídku trhu práce,“ řekl Jurečka.
Zaměřit se je podle něj potřeba na skupiny, které by se daly dostat či vrátit na trh práce jako jsou lidé se zdravotním postižením, lidé pečující doma o děti či blízké a také potenciální pracovníci v předdůchodovém a důchodovém věku.
„Musíme dát důraz na to, že tito lidé jsou cenní svými zkušenostmi. A umožnit jim pracovat déle třeba formou částečných úvazků,“ dodal ministr. Zásadní jsou podle něj i zahraniční pracovníci.
Podle šéfa Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka by měly do modelu dodávat data firmy, personální firmy i státní instituce. Z nich pak vzejdou mimo jiné i přesnější informace o počtu volných míst
„Někteří zaměstnavatelé totiž nepoptávají zaměstnance přes Úřady práce, ale třeba přes personální agentury, vlastní cestou a podobně,“ uvedl Zajíček. Interaktivní model pomůže také lépe sledovat dopady jednotlivých opatření jako je třeba oddlužení nebo reforma zákoníku práce na počty volných pracovních sil a jejich přístup na trh.
„Vždy budeme dopočítávat jaký přínos bude pro pracovní trh jednotlivé opatření mít, kolik lidí jím pošleme na pracovní trh. Na dodávání dat budeme spolupracovat se zaměstnavateli,“ řekl Zajíček.
„Myslím, že model jsme schopni během dvou či dvou a půl měsíce dostat číselně, datově do takové kondice, abychom mohli s relativně velkou mírou spolehlivosti už tu predikci, prognózy o něco relevantního opřít,“ uvedl Zajíček.
Podle průzkumu, který resort práce a sociálních věcí provedl v loňském roce, omezuje každého pátého zaměstnavatele nedostatek zaměstnanců; podle zjištění jich firmy loni poptávaly 249 tisíc. Podle analýzy chybějí hlavně manuální pracovníci; jde o pozice, které firmy často obsazují pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii.
