Minulý pátek Český statistický úřad doplnil zveřejnění finálního odhadu HDP za první letošní čtvrtletí o revizi národních účtů. Tradičně méně sledovaný údaj tak upoutal pozornost, když ne zcela zanedbatelnou mírou změnil kvalitativní obrázek českého hospodářství v posledních letech.

Skutečnost, že česká ekonomika jako jediná v rámci zemí Evropské unie nedosáhla na pomyslnou metu předpandemické úrovně HDP z posledního čtvrtletí roku 2019, výraznou měrou přispěla v tuzemsku k pěstování „blbé nálady“. To ale také souvisí s jedním z nejhlubších propadů kupní síly tuzemských domácností v rámci OECD, což vedlo k omezení jejich spotřeby.

Po revizi data ovšem odkryla novou skutečnost. Česká ekonomika podle všeho předcovidové mety dosáhla již ve druhém čtvrtletí roku 2022 a drží se nad ní doposud. Na vzestupné revizi ekonomické aktivity se významně podílí spotřeba domácností, byť od roku 2022 částečně ovlivněna přílivem ukrajinských uprchlíků. Je sice stále hlavním důvodem slabšího růstu domácí ekonomiky, ale propad, který dříve dosahoval úrovní z pandemie, je nyní daleko mírnější.

Její úroveň nicméně zůstává velmi nízko – oproti předpandemickému stavu ze čtvrtého čtvrtletí roku 2019 je nižší o 5,5 procenta. Zčásti to vysvětluje i vysoká míra úspor domácností, která na začátku letošního roku dosáhla osmnáct procent. To je sice významný pokles o téměř dva procentní body oproti předcházejícímu čtvrtletí, ale stále vysoko nad tím, co si tuzemské domácnosti běžně odkládaly a spořily před pandemií. Tehdy se míra úspor pohybovala dlouhodobě kolem dvanácti procent.

S ohledem na obnovený růst reálných mezd a uvolňování měnové politiky, a tudíž nižší motivaci ke spoření, by spotřebitelská poptávka měla dále oživovat a postupně tak dohnat zmíněnou předpandemickou metu, které ekonomika jakožto celek již docílila. Zvyšující se spotřeba domácností bude hlavní hnací silou ekonomiky, která by se tak měla vymanit ze sevření „blbé nálady“ a praktické stagnace.

Revize dat HDP sice lehce zamávala s příběhem české ekonomiky a ukázala, že poslední roky poznamenané vysokou inflací ustála v lepší formě. Nemění to však nic na tom, že se Česko potýkalo jen s anemickým růstem. Navíc i po revizi se po boku Německa řadí na chvost zemí s nejslabším oživením ekonomiky po pandemii.

Autor je ekonom Komerční banky. 

Minulý pátek Český statistický úřad doplnil zveřejnění finálního odhadu HDP za první letošní čtvrtletí o revizi národních účtů. Tradičně méně sledovaný údaj tak upoutal pozornost, když ne zcela zanedbatelnou mírou změnil kvalitativní obrázek českého hospodářství v posledních letech.

Skutečnost, že česká ekonomika jako jediná v rámci zemí Evropské unie nedosáhla na pomyslnou metu předpandemické úrovně HDP z posledního čtvrtletí roku 2019, výraznou měrou přispěla v tuzemsku k pěstování „blbé nálady“. To ale také souvisí s jedním z nejhlubších propadů kupní síly tuzemských domácností v rámci OECD, což vedlo k omezení jejich spotřeby.

Po revizi data ovšem odkryla novou skutečnost. Česká ekonomika podle všeho předcovidové mety dosáhla již ve druhém čtvrtletí roku 2022 a drží se nad ní doposud. Na vzestupné revizi ekonomické aktivity se významně podílí spotřeba domácností, byť od roku 2022 částečně ovlivněna přílivem ukrajinských uprchlíků. Je sice stále hlavním důvodem slabšího růstu domácí ekonomiky, ale propad, který dříve dosahoval úrovní z pandemie, je nyní daleko mírnější.

Její úroveň nicméně zůstává velmi nízko – oproti předpandemickému stavu ze čtvrtého čtvrtletí roku 2019 je nižší o 5,5 procenta. Zčásti to vysvětluje i vysoká míra úspor domácností, která na začátku letošního roku dosáhla osmnáct procent. To je sice významný pokles o téměř dva procentní body oproti předcházejícímu čtvrtletí, ale stále vysoko nad tím, co si tuzemské domácnosti běžně odkládaly a spořily před pandemií. Tehdy se míra úspor pohybovala dlouhodobě kolem dvanácti procent.

S ohledem na obnovený růst reálných mezd a uvolňování měnové politiky, a tudíž nižší motivaci ke spoření, by spotřebitelská poptávka měla dále oživovat a postupně tak dohnat zmíněnou předpandemickou metu, které ekonomika jakožto celek již docílila. Zvyšující se spotřeba domácností bude hlavní hnací silou ekonomiky, která by se tak měla vymanit ze sevření „blbé nálady“ a praktické stagnace.

Revize dat HDP sice lehce zamávala s příběhem české ekonomiky a ukázala, že poslední roky poznamenané vysokou inflací ustála v lepší formě. Nemění to však nic na tom, že se Česko potýkalo jen s anemickým růstem. Navíc i po revizi se po boku Německa řadí na chvost zemí s nejslabším oživením ekonomiky po pandemii.

Autor je ekonom Komerční banky.