Opatření počítají hlavně se zvýšením některých daní a zdravotních odvodů, dále správních a soudních poplatků, s opětovným zavedení zvláštní bankovní daně a s oslabením druhého důchodového pilíře na úkor státního penzijního systému. Vlastní konsolidační balíček dříve prosadila také česká vláda.
Potřebu konsolidačního balíčku Ficův kabinet zdůvodnil vysokým deficitem veřejných financí a zadlužením země, které převzal po svém říjnovém nástupu do úřadu. Nynější slovenská vláda pak ovšem prosadila několik nových opatření, která výdaje státu dál zvýší: například vyplacení mimořádného příspěvku k důchodům přišlo na 438 milionů eur (10,7 miliardy korun). Opoziční poslanci konsolidační balíček kritizovali a při hlasování parlamentu ho podle očekávání nepodpořili.
Pokud schválený zákon podepíše prezidentka Zuzana Čaputová, zaměstnavatelům, živnostníkům a samoplátcům o jeden procentní bod stoupne sazba odvodů na povinné zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovny díky tomu v příštím roce podle odhadu ministerstva financí získají dodatečných 399 milionů eur (9,8 miliardy Kč). O podobnou částku porostou také příjmy státního sociálního systému, protože obyvatelé země si z povinných sociálních odvodů budou moci přesměrovat na soukromý penzijní účet v rámci druhého důchodového pilíře méně peněz než v současnosti.
Banky budou platit zvláštní daň
Banky na Slovensku, kterým po zvýšení úrokových sazeb letos výrazně rostou zisky, budou podle schváleného zákona platit 30procentní zvláštní daň ze zisku. V příštím roce by z této daně měl stát získat 335,6 milionu eur (8,2 miliardy korun). Sazba zvláštního bankovního odvodu bude postupně klesat.
Slovenská bankovní asociace uvedla, že banky na Slovensku budou s ohledem za zvláštní zdanění patřit mezi nejvíce daňově zatížené v Evropě. Ziskovost slovenských bank je podle ní nejnižší ze všech zemí střední a východní Evropy.
Bratislavská rafinerie Slovnaft, která nově může vyvážet do Česka paliva vyrobena z ruské ropy až do prosince příštího roku, bude po rozhodnutí slovenské sněmovny platit mimořádnou daň ze zisku také v roce 2024.
Dalších několik desítek milionů eur získá stát díky vyššímu zdanění cigaret a lihovin, jakož i zvýšení sazeb u více než 900 správních a soudních poplatků.
Daň z dividend stoupne na deset z nynějších sedmi procent. Nově by podniky až na výjimky měly bez ohledu na svůj hospodářský výsledek platit minimální daň z příjmů, a to 340 až 3 840 eur (8 350 až 94 320 Kč) ročně v závislosti na svých výnosech.
Snížení příspěvku pro rozhlas a televizi
Zhruba 55 milionů eur (1,35 miliardy korun) chce stát ušetřit prostřednictvím snížení příspěvku pro veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska, který nově bude nejméně 0,12 místo schválených 0,17 procenta výkonu ekonomiky země. Zavedením státního příspěvku pro RTVS Slovensko letos nahradilo koncesionářské poplatky.
Podobně jako výročí vzniku Československa 28. říjen bude na Slovensku pracovním dnem také další svátek, a to 1. září, kdy si Slovensko připomíná schválení ústavy. I od tohoto opatření si ministerstvo financí slibuje vyšší příjmy státu.
Také vláda českého premiéra Petra Fialy prosadila konsolidační balíček, který například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), a to 12 a 21 procent. Nyní platí tři sazby DPH ve výši 21, 15 a deset procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo.
Sazba daně z příjmů firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent. Na konci listopadu proti krokům Fialovy vlády a dopadům schváleného úsporného balíčku stávkovaly v Česku školy, podniky, úřady a další instituce po celé zemi.
