Evropa bude moci v tomto roce dýchat opět o trochu klidněji. Před topnou sezónou se podařilo naplnit evropské zásobníky a navíc udržet trajektorii meziročně klesající spotřeby plynu. Evropské unie tak splnila svůj cíl uskladnit 90 procent plynu dva měsíce před stanoveným listopadovým termínem, přičemž obchodníci museli v jednu chvili posílat přebytečný plyn k uskladnění i na Ukrajinu.

Vzhledem k tomu, že Čína loni nezvýšila poptávku do takové míry, jak se mnozí analytici obávali, hlavní scénář počítá s tím, že Evropa zimu zvládne. Pokud nenastanou extrémní neočekávané události. Mezi ně už nelze počítat ani nadměrně chladnou zimu. Ta za současné situace může podle analytiků přinést jen krátkodobý výkyv ceny směrem vzhůru, ale samotné dodávky neohrozí.

Za optimistické scénáře mohou hlavně rychle budované LNG terminály. Dnes má Evropa podle databáze ExxonMobile v provozu 47 LNG terminálů a dalších devět je ve výstavbě. Nejblíže zprovoznění je nyní německý terminál Wilhelmshaven 2. Během prvního kvartálu tohoto roku pak přibudou další dva terminály v Německu a jeden v Řecku. To všechno nahrává tomu, že bude plynu nakonec dostatek. 

Pokud Evropská ukončí zimu minimálně s 30 procenty plynu v zásobnících, bude držet dostatečně silné karty i do další partie, píše v analýze ekonomický think-tank Bruegel. 

V dalších letech bude situace ještě příznivější. Martin Slabý, předseda představenstva Pražské plynárenské Distribuce, očekává, že evropská importní kapacita LNG by se podle něho měla v nejbližších letech dostat na úroveň 350 miliard metrů krychlových, což je o deset miliard metrů krychlových více než evropská loňská spotřeba.

Mezi roky 2025 až 2030 má navíc celosvětově přibýt 250 miliard metrů krychlových exportní kapacity LNG ročně, což je zhruba polovina současných ročních dodávek. Převis globální nabídky nad poptávkou je tak velice blízko. „Pak může přijít větší tlak na snížení světových cen,“ očekává Martin Slabý, předseda představenstva Pražské plynárenské Distribuce. Exportní kapacita dodavatelů bude narůstat postupně. Americký úřad pro energetické informace EIA například očekává, že na americkém pobřeží budou v tomto roce otevřeny další dva nové LNG terminály, díky čemuž američtí exportéři vyvezou na světový trh meziročně o zhruba 11 procent LNG více.

V řeči čísel by se tak cena plynu mohla dostat stabilně pod úroveň 30 eur za megawatthodinu, v níž se dlouhodobě držela do podzimu roku 2021. Kdy a zda tento scénář nastane, nelze předjímat. Důležitým faktorem bude zejména geopolitická situace. Obchodníci na burze za takovou cenu už ale dnes nakupují, a to u měsíčních kontraktů pro rok 2027. To naznačuje, že pokles pod 30 eur za megawatthodinu skutečně čekají. Dnes se stejně dlouhé dodávky obchodují za 33 eur za megawatthodinu, což je sice stále dvojnásobek oproti cenám z léta roku 2021, ale zároveň 2,5krát méně než loni touto dobou.

Pakliže současné velkoobchodní ceny už znovu dramaticky nevzrostou, lze předpokládat, že v příštím roce bude pokračovat postupný pokles cen energií i pro koncové spotřebitele. Trend by se měl týkat jak maloobchodních cen plynu, tak elektřiny.

Evropa bude moci v tomto roce dýchat opět o trochu klidněji. Před topnou sezónou se podařilo naplnit evropské zásobníky a navíc udržet trajektorii meziročně klesající spotřeby plynu. Evropské unie tak splnila svůj cíl uskladnit 90 procent plynu dva měsíce před stanoveným listopadovým termínem, přičemž obchodníci museli v jednu chvili posílat přebytečný plyn k uskladnění i na Ukrajinu.

Vzhledem k tomu, že Čína loni nezvýšila poptávku do takové míry, jak se mnozí analytici obávali, hlavní scénář počítá s tím, že Evropa zimu zvládne. Pokud nenastanou extrémní neočekávané události. Mezi ně už nelze počítat ani nadměrně chladnou zimu. Ta za současné situace může podle analytiků přinést jen krátkodobý výkyv ceny směrem vzhůru, ale samotné dodávky neohrozí.

Za optimistické scénáře mohou hlavně rychle budované LNG terminály. Dnes má Evropa podle databáze ExxonMobile v provozu 47 LNG terminálů a dalších devět je ve výstavbě. Nejblíže zprovoznění je nyní německý terminál Wilhelmshaven 2. Během prvního kvartálu tohoto roku pak přibudou další dva terminály v Německu a jeden v Řecku. To všechno nahrává tomu, že bude plynu nakonec dostatek. 

Pokud Evropská ukončí zimu minimálně s 30 procenty plynu v zásobnících, bude držet dostatečně silné karty i do další partie, píše v analýze ekonomický think-tank Bruegel. 

V dalších letech bude situace ještě příznivější. Martin Slabý, předseda představenstva Pražské plynárenské Distribuce, očekává, že evropská importní kapacita LNG by se podle něho měla v nejbližších letech dostat na úroveň 350 miliard metrů krychlových, což je o deset miliard metrů krychlových více než evropská loňská spotřeba.

Mezi roky 2025 až 2030 má navíc celosvětově přibýt 250 miliard metrů krychlových exportní kapacity LNG ročně, což je zhruba polovina současných ročních dodávek. Převis globální nabídky nad poptávkou je tak velice blízko. „Pak může přijít větší tlak na snížení světových cen,“ očekává Martin Slabý, předseda představenstva Pražské plynárenské Distribuce. Exportní kapacita dodavatelů bude narůstat postupně. Americký úřad pro energetické informace EIA například očekává, že na americkém pobřeží budou v tomto roce otevřeny další dva nové LNG terminály, díky čemuž američtí exportéři vyvezou na světový trh meziročně o zhruba 11 procent LNG více.

V řeči čísel by se tak cena plynu mohla dostat stabilně pod úroveň 30 eur za megawatthodinu, v níž se dlouhodobě držela do podzimu roku 2021. Kdy a zda tento scénář nastane, nelze předjímat. Důležitým faktorem bude zejména geopolitická situace. Obchodníci na burze za takovou cenu už ale dnes nakupují, a to u měsíčních kontraktů pro rok 2027. To naznačuje, že pokles pod 30 eur za megawatthodinu skutečně čekají. Dnes se stejně dlouhé dodávky obchodují za 33 eur za megawatthodinu, což je sice stále dvojnásobek oproti cenám z léta roku 2021, ale zároveň 2,5krát méně než loni touto dobou.

Pakliže současné velkoobchodní ceny už znovu dramaticky nevzrostou, lze předpokládat, že v příštím roce bude pokračovat postupný pokles cen energií i pro koncové spotřebitele. Trend by se měl týkat jak maloobchodních cen plynu, tak elektřiny.