Ceny elektřiny se na jednotlivých kontinentech výrazně liší, což má zásadní dopady na konkurenceschopnost vývozců, upozornila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Elektřina v Evropě sice v posledních měsících zlevnila, ale přesto zůstává dvakrát dražší než v roce 2019. Oproti tomu v USA je cena elektřiny oproti stejnému srovnání vyšší jen o 15 procent. Ještě levnější elektřinu mají v Asii.
Ilustrační foto.
|
Foto: Deník/Lukáš Kaboň
„Náklady na energie jsou zejména v průmyslu klíčové. Dlouhodobě je neudržitelné, aby evropské, a tím samozřejmě i české firmy, platily za elektřinu výrazně víc než jejich američtí či asijští konkurenti. Z hlediska konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích je to zničující. Vedlo by to buď ke krachu těchto firem, nebo k jejich přesouvání na jiné kontinenty. To pozorujeme v Německu, odkud už firmy odcházejí. Nejhorší je, že si to Evropa způsobila sama svou energetickou a klimatickou politikou a nepromyšlenými regulacemi. Proto je teď nezbytné se zaměřit na udržení energetické bezpečnosti a zajištění stabilních dodávek energií za dostupné ceny,“ upozornil viceprezident Hospodářské komory ČR pro hospodářskou politiku Filip Dvořák.
V posledních letech dochází k uzavírání řady elektráren nejen uhelných, ale i jaderných. Mají být nahrazeny hlavně obnovitelnými zdroji, které však elektřinu nevyrábějí stabilně a jsou závislé na vrtoších počasí. Elektřina se tak stává stále vzácnějším zbožím. Navíc je nutné investovat obrovské finanční prostředky do přenosových a distribučních sítí.
Situaci ještě zhoršil ruský útok na Ukrajinu a následné zastavení dodávek ruského plynu. Významným faktorem vysokých cen jsou rovněž tzv. emisní povolenky, které musejí platit provozovatelé elektráren produkujících emise CO2. Cena povolenek v posledních letech dramaticky stoupá. Důvodem jsou finanční spekulace i kroky EU, která postupně snižuje jejich počet.
„Jestliže emisní povolenka stojí mezi 80 a 90 eury, je to něco, co ekonomiku emisních zdrojů zásadně ovlivňuje,“ uvedl na konferenci Efektivní energetika šéf ČEZ Daniel Beneš s tím, že ještě před několika lety sama Evropská komise odhadovala, že na úroveň 90 eur se cena povolenky dostane až v roce 2050.
Investice do energetiky
Ani výhled do budoucna není, pokud jde o ceny elektřiny, optimistický. Česko je totiž pod tlakem Bruselu na prahu zásadní transformace energetiky. A ta bude velmi drahá. Podle Daniela Beneše bude nutné do roku 2050 investovat těžko uvěřitelné 4 biliony korun. Část sice bude možné financovat z evropských fondů, je ale nepochybné, že většinu zaplatí v účtech za elektřinu domácnosti i firmy.
To se logicky nelíbí Hospodářské komoře.
„Česká energetická politika má podle schválených dokumentů stát na třech pilířích. Jsou jimi bezpečnost, dostupná cena a udržitelnost. Bohužel v posledních letech šly nejen u nás, ale v celé EU, první dva pilíře do pozadí, převládl důraz pouze na udržitelnost. Ovšem udržitelnost musíme vnímat komplexně. Odborníci už upozorňují, že nedostatek energií a jejich vysoké ceny podkopávají nejen ekonomiku, ale i samotné fungování společnosti. A kruh se uzavírá, ekologicky se chudá společnost nechová,“ upozornil viceprezident Dvořák.
Obdobně situaci vidí bývalý premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek, podle nějž si Česko v otázce energetické bezpečnosti dalo mnoho vlastních gólů.
„A je třeba říci, že jsou daleko důležitější věci, než jsou klimatické změny. Je to zabezpečení základních lidských potřeb, kvůli tomu ti politici vlastně fungují – kromě jídla, pití a léků musí zabezpečit teplo, světlo, elektřinu. Pokud rezignujeme na tyto základní priority, které vlastně určují míru demokracie, míru svobody a míru nezávislosti kterékoliv země, tak jsme rezignovali na všechno,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT.
