V roce 2021 vyprodukoval každý Evropan 188,7 kilogramu obalového odpadu, přičemž se očekává, že bez dalších opatření se toto číslo v roce 2030 zvýší na 209 kilogramů. I proto si EU vytyčila jako jeden ze svých cílů snížení množství obalového odpadu.

„Podobné navýšení nemůžeme dopustit. Dnešní obecný přístup je silným signálem, že je EU odhodlána snižovat a předcházet odpadům z obalů,“ uvedla místopředsedkyně španělské vlády Teresa Riberaová. „Toto nařízení je zásadní na naší cestě k cirkulární ekonomice a ke klimaticky neutrální Evropě,“ dodala.

Podle ministra životního prostřední Petra Hladíka, který ČR na zasedání zastupoval, byla vyjednávání o novém nařízení v posledních týdnech velmi těžká. Výslednou verzi, kterou představilo španělské předsednictví, ale Česká republika podporuje.

„Za nás tam zůstávaly jen dvě až tři věci, které jsou spíše nelogické,“ uvedl ministr. Jako příklad zmínil právě snižování obalového odpadu. „Je tam nastavení snižování obalové složky, což plně chci a je to dobře. Jenom Česká republika má dnes na obyvatele asi o třetinu menší obalovou složku, než má průměr EU, a cíle jsou nastaveny procentuálně,“ dodal Hladík. Pro ČR to tedy znamená ještě dále redukovat i z jejích nízkých čísel. Ministr připomněl, že jde jen o obecný přístup, který vzešel z Rady EU, takže výsledná verze normy se ještě po trialogu může změnit.

Každý český občan vyprodukuje podle Hladíka 138 až 140 kilogramů obalové složky za rok. Vzhledem k tomu, že průměr EU je o zhruba 50 kilogramů vyšší, dávalo by českým úřadům větší smysl stanovit cíle na obyvatele, tedy per capita. „Ti, co produkují více obalů, Itálie, Španělsko a další, by museli zlepšit své systémy, kdežto ti, co jsou na tom dobře, jako severské státy nebo ČR, by měli být za svůj nynější přístup spíše pochváleni,“ myslí si český ministr životního prostředí.

Snížení množství obalů souvisí i se systémem vratných záloh na plastové lahve od nápojů a plechovky. Ten už v mnoha zemích funguje, nyní se o něm jedná i v Česku. Je možné, že bude spuštěn již v roce 2025. Cílem EU je, aby členské státy do roku 2029 dosáhly 90 procent zpětného odběru právě PET lahví a plechovek. Vratný systém tomu může napomoci.

„Aktuálně Česká republika připravila zákon o zálohování PET lahví a plechovek. Tento zákon je v meziresortním připomínkovém řízení, které skončí v lednu, následně s tím půjdeme na vládu,“ řekl českým novinářům v Bruselu Hladík. „Domníváme se, že pokud zálohuje Německo, Slovensko a od roku 2025 bude i Rakousko, tak nám nedává smysl, aby se také v Česku nezálohovalo,“ dodal.

Zálohování představuje podle Hladíka efektivní způsob, jak dosáhnout cílů, které si EU vytyčila. „Nově byly nastavené cíle také pro třídění plechovek,“ zmínil český ministr. Dodal, že v této oblasti bude muset Česko dosáhnout určitého pokroku, protože zatím je na tom „velmi nedobře“.

V roce 2021 vyprodukoval každý Evropan 188,7 kilogramu obalového odpadu, přičemž se očekává, že bez dalších opatření se toto číslo v roce 2030 zvýší na 209 kilogramů. I proto si EU vytyčila jako jeden ze svých cílů snížení množství obalového odpadu.

„Podobné navýšení nemůžeme dopustit. Dnešní obecný přístup je silným signálem, že je EU odhodlána snižovat a předcházet odpadům z obalů,“ uvedla místopředsedkyně španělské vlády Teresa Riberaová. „Toto nařízení je zásadní na naší cestě k cirkulární ekonomice a ke klimaticky neutrální Evropě,“ dodala.

Podle ministra životního prostřední Petra Hladíka, který ČR na zasedání zastupoval, byla vyjednávání o novém nařízení v posledních týdnech velmi těžká. Výslednou verzi, kterou představilo španělské předsednictví, ale Česká republika podporuje.

„Za nás tam zůstávaly jen dvě až tři věci, které jsou spíše nelogické,“ uvedl ministr. Jako příklad zmínil právě snižování obalového odpadu. „Je tam nastavení snižování obalové složky, což plně chci a je to dobře. Jenom Česká republika má dnes na obyvatele asi o třetinu menší obalovou složku, než má průměr EU, a cíle jsou nastaveny procentuálně,“ dodal Hladík. Pro ČR to tedy znamená ještě dále redukovat i z jejích nízkých čísel. Ministr připomněl, že jde jen o obecný přístup, který vzešel z Rady EU, takže výsledná verze normy se ještě po trialogu může změnit.

Každý český občan vyprodukuje podle Hladíka 138 až 140 kilogramů obalové složky za rok. Vzhledem k tomu, že průměr EU je o zhruba 50 kilogramů vyšší, dávalo by českým úřadům větší smysl stanovit cíle na obyvatele, tedy per capita. „Ti, co produkují více obalů, Itálie, Španělsko a další, by museli zlepšit své systémy, kdežto ti, co jsou na tom dobře, jako severské státy nebo ČR, by měli být za svůj nynější přístup spíše pochváleni,“ myslí si český ministr životního prostředí.

Snížení množství obalů souvisí i se systémem vratných záloh na plastové lahve od nápojů a plechovky. Ten už v mnoha zemích funguje, nyní se o něm jedná i v Česku. Je možné, že bude spuštěn již v roce 2025. Cílem EU je, aby členské státy do roku 2029 dosáhly 90 procent zpětného odběru právě PET lahví a plechovek. Vratný systém tomu může napomoci.

„Aktuálně Česká republika připravila zákon o zálohování PET lahví a plechovek. Tento zákon je v meziresortním připomínkovém řízení, které skončí v lednu, následně s tím půjdeme na vládu,“ řekl českým novinářům v Bruselu Hladík. „Domníváme se, že pokud zálohuje Německo, Slovensko a od roku 2025 bude i Rakousko, tak nám nedává smysl, aby se také v Česku nezálohovalo,“ dodal.

Zálohování představuje podle Hladíka efektivní způsob, jak dosáhnout cílů, které si EU vytyčila. „Nově byly nastavené cíle také pro třídění plechovek,“ zmínil český ministr. Dodal, že v této oblasti bude muset Česko dosáhnout určitého pokroku, protože zatím je na tom „velmi nedobře“.