Evropská unie odhaduje, že do poloviny století bude muset více než zdvojnásobit výrobu elektřiny. Aby dosáhla svého ambiciózního cíle, kterým je klimatická neutralita, bude nutné zásadně posílit obnovitelné zdroje.

Podle analýzy Evropské komise se bude muset do roku 2040 výroba elektrické energie zvýšit na 5 212 terawatthodin; v roce 2021 to bylo 2 905 TWh. Produkce se bude muset do roku 2050 dále zvýšit na 6 922 TWh, protože energetické nároky společnosti rostou – a roste i podíl elektřiny na energetickém mixu.

Komise, výkonná složka EU, v současnosti připravuje klimatický plán do roku 2040 v němž má doporučit snížení emisí o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Plánovaného cíle chce dosáhnout budováním nových obnovitelných zdrojů, úsporami energie a také zrychlením využívání zelených technologií.

„V nadcházejících desetiletích je třeba výrazně zvýšit dodávky elektřiny, a to zejména kvůli zvyšující se elektrifikaci odvětví konečné spotřeby,“ uvedla EK ve své studii zaznamenané agenturou Bloomberg News. Poptávku po elektřině zvýší také výroba některých druhů zelených paliv – třeba vodíku – a také technologie pro eliminaci oxidu uhličitého z ovzduší.

Plán na příští desetiletí má být přijat šestého února, kdy bude také zahájena první fázi diskuse s členskými státy o tom, jak koncipovat budoucí cíle. Komise se k materiálu nevyjádřila, nezveřejněné dokumenty nekomentuje.

Nový cíl doporučený komisí, který by byl v souladu s doporučením její vědecké rady v oblasti klimatu, si podle studie vyžádá průměrné roční investice do energetického systému ve výši zhruba jeden a půl bilionu eur.

Komise také uvedla, že zrychlené zavádění čistých technologií, jako jsou větrné turbíny, solární panely a baterie, bude vyžadovat obrovské navýšení dovozu vzácných kovů.

V případě scénáře 90-95procentního snížení emisí bude EU jako celek potřebovat do roku 2040 až půl milionu tun mědi ročně, z toho 125 tisíc tun jen pro větrné elektrárny, odhaduje komise. Pro srovnání, celosvětová poptávka po mědi dosahovala v roce 2022 podle Mezinárodní energetické agentury jen 26 milionů tun.

Baterie do elektromobilů a stacionárních baterií budou vyžadovat až 80 tisíc tun lithia a 60 tisíc tun kobaltu ročně, uvedla komise. Celosvětová poptávka po lithiu v roce 2022 činila 130 tisíc tun a poptávka po kobaltu se pohybovala kolem 200 tisíc tun.

EU si dala za cíl do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent. Při zachování nastavených trendů zajišťujících další snižovaní by členské země sedmadvacítky mohly snížil emise do roku 2040 o 88 procent.

Evropská unie odhaduje, že do poloviny století bude muset více než zdvojnásobit výrobu elektřiny. Aby dosáhla svého ambiciózního cíle, kterým je klimatická neutralita, bude nutné zásadně posílit obnovitelné zdroje.

Podle analýzy Evropské komise se bude muset do roku 2040 výroba elektrické energie zvýšit na 5 212 terawatthodin; v roce 2021 to bylo 2 905 TWh. Produkce se bude muset do roku 2050 dále zvýšit na 6 922 TWh, protože energetické nároky společnosti rostou – a roste i podíl elektřiny na energetickém mixu.

Komise, výkonná složka EU, v současnosti připravuje klimatický plán do roku 2040 v němž má doporučit snížení emisí o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Plánovaného cíle chce dosáhnout budováním nových obnovitelných zdrojů, úsporami energie a také zrychlením využívání zelených technologií.

„V nadcházejících desetiletích je třeba výrazně zvýšit dodávky elektřiny, a to zejména kvůli zvyšující se elektrifikaci odvětví konečné spotřeby,“ uvedla EK ve své studii zaznamenané agenturou Bloomberg News. Poptávku po elektřině zvýší také výroba některých druhů zelených paliv – třeba vodíku – a také technologie pro eliminaci oxidu uhličitého z ovzduší.

Plán na příští desetiletí má být přijat šestého února, kdy bude také zahájena první fázi diskuse s členskými státy o tom, jak koncipovat budoucí cíle. Komise se k materiálu nevyjádřila, nezveřejněné dokumenty nekomentuje.

Nový cíl doporučený komisí, který by byl v souladu s doporučením její vědecké rady v oblasti klimatu, si podle studie vyžádá průměrné roční investice do energetického systému ve výši zhruba jeden a půl bilionu eur.

Komise také uvedla, že zrychlené zavádění čistých technologií, jako jsou větrné turbíny, solární panely a baterie, bude vyžadovat obrovské navýšení dovozu vzácných kovů.

V případě scénáře 90-95procentního snížení emisí bude EU jako celek potřebovat do roku 2040 až půl milionu tun mědi ročně, z toho 125 tisíc tun jen pro větrné elektrárny, odhaduje komise. Pro srovnání, celosvětová poptávka po mědi dosahovala v roce 2022 podle Mezinárodní energetické agentury jen 26 milionů tun.

Baterie do elektromobilů a stacionárních baterií budou vyžadovat až 80 tisíc tun lithia a 60 tisíc tun kobaltu ročně, uvedla komise. Celosvětová poptávka po lithiu v roce 2022 činila 130 tisíc tun a poptávka po kobaltu se pohybovala kolem 200 tisíc tun.

EU si dala za cíl do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent. Při zachování nastavených trendů zajišťujících další snižovaní by členské země sedmadvacítky mohly snížil emise do roku 2040 o 88 procent.