Většina dospělých se necítí psychicky v pohodě. Ještě větší problém je to však u dětí. Dříve se pohybovaly v partě, kde si mohly trénovat sociální dovednosti, dnes tyto partičky a hry venku nahradily větší virtuální skupiny na sociálních sítích. A je to velký problém z mnoha důvodů.
„Dříve si děti spolu hrály, běhaly po venku, dnes to tak není. Jsou možná ve větších a davovějších skupinách, které ale nedávají tak velký prostor pro trénink sociálních dovedností, má to velké negativní dopady na jejich vývoj,“ uvedl v rozhovoru pro FLOW balance psycholog Radvan Bahbouh, který léta vedl katedru psychologie na FFUK.
Děti a mladiství jsou podle něj mnohem citlivější na kritiku ve virtuálním prostoru, ale na druhou stranu dokážou být sami velmi krutí k ostatním. Je to i tím, že reakce na sociálních sítích jsou samozřejmě jiné než ve skutečném životě, často dětem chybí empatie, kterou nemají natrénovanou.
Radvan Bahbouh se léta zabývá právě výzkumy štěstí. Podle nejnovějšího průzkumu, na kterém se podílela společnost QED GROUP, se pouze 14 procent obyvatel České republiky cítí fyzicky zdravých a jen 21 procent je v naprosté psychické pohodě.
Přesto je víc než polovina Čechů se svým životem spokojená. Velkou spokojenost se systémem zdravotní péče ale cítí už jenom nelichotivých 15 procent.
Jde o výsledky reprezentativního průzkumu, který iniciovala Lékárna.cz právě ve spolupráci se společností QED GROUP a agenturou Confess Research. Průzkum mapuje názory veřejnosti na fyzické a psychické zdraví a zdravotní péči v Česku a zúčastnilo se ho přes tisíc osob ve věku 18–70 let.
Co všechno ovlivňuje naše pocity štěstí? Do jaké míry si můžeme štěstí natrénovat? Jak moc pomáhá praktikování vděčnosti a jak na to? A jak zajistit, aby se děti a dospívající cítili lépe?
Podívejte se na celý rozhovor s Radvanem Bahbouhem, kde jsme to probrali podrobněji.
