Česko patří k nejaktivnějším podporovatelům Ukrajiny a také k nejhlasitějším zastáncům přitvrzení protiruských sankcí. Samo se ale už delší dobu potýká s nárůstem nelegálních vývozů strategických výrobků, technologií a surovin do Ruska. Boj proti této trestné činnosti je obtížný, navíc proti stovkám rizikových obchodních případů stojí jen pár desítek zpravodajských důstojníků, finančních analytiků, žalobců a úředníků. Přesto se jim i díky spolupráci s evropskými kolegy už podařilo několik kauz otevřít.

Režim Vladimira Putina poptává například počítačem řízené obráběcí stroje, telekomunikační technologie nebo optické přístroje. Potřebuje je k výrobě zbraní, munice a dalšího vojenského materiálu a také k jeho vývoji a testování. Aby zboží uniklo pozornosti bezpečnostních, celních a dalších orgánů, posílá se sankcionovaným odběratelům oklikami.

Cesty vedou přes některé východoevropské státy, především ale přes Turecko, byť je členem NATO, a středoasijsk postsovětské republiky Kazachstán a Kyrgyzstán. Z aktuálních údajů ministerstva průmyslu a obchodu i ze šetření ČNB vyplývá, že od počátku ruské invaze na Ukrajinu se tyto šedé vývozy zvýšily až o stovky procent.

Český šedý vývoz do Ruska už převýšil původní výpadek

Čísla rezortu průmyslu ukazují, že celková hodnota českého vývozu do Turecka za poslední dva roky vyšplhala z necelých 11 miliard korun na téměř dvacet miliard. V případě Kazachstánu byl skok více než dvojnásobný, u Kyrgyzstánu dokonce překonal desetinásobek. I když jsou údaje za první letošní čtvrtletí o něco nižší, při pokračování dosavadního trendu lze v závěru roku očekávat další rekord.

Jaký díl těchto objemů skončí u ruských odběratelů, neumí nikdo spočítat, nejspíš ale jde o vyšší desítky procent. „Od února 2022 jsme zjistili stovky pokusů o vývoz sankcionovaného zboží a surovin do Ruska. Jedná se vážný problém,“ řekl e15 mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislav Šticha.

Jak vychází z oficiálních statistických dat, český export do Ruska klesl na pouhou pětinu předválečné úrovně. Postižené podniky se proto snaží výpadek způsobený sankcemi nahradit nebo sankce obejít. To potvrzují i zkušenosti Generálního ředitelství cel „Výsledky naší činnosti ukazují snahy firem hledat cesty, jak si zachovat odbyt u ruských zákazníků. Zároveň ruské subjekty velmi poptávají klíčové západní komponenty,“ uvedla jeho mluvčí Vladimíra Malovíková.

Firmy navíc láká výrazně vyšší zisk – Kreml a jeho struktury jsou podle zjištění BIS a dalších složek ochotny za embargované strojírenské i jiné výrobky a výchozí materiály platit až několikanásobně víc než před invazí.

Závěry centrální banky hovoří jasně: „Nové vývozy“ přes země sloužící jako „překladiště“ svým objemem už přesáhly úbytek dodávek do Ruska z posledních dvou let. „Je možné, že české zboží uspokojuje zvýšené požadavky ruské válečné ekonomiky. Navzdory zákazu se do Ruska nadále dostávají jak vojensky využitelné, tak ekonomicky zásadní výrobky z České republiky,“ stojí v analýze ČNB.

Několik případů, kdy čeští exportéři oficiálně vykazovali jako cílové země Turecko, Kazachstán nebo Kyrgyzstán, ale ve skutečnosti byl konečným odběratelem Putinův režim, už civilní kontrarozvědka rozkryla. Šlo například o strojírenskou společnost Kovosvit MAS. Jak napsal Deník N, její ruská majitelka se snažila do svojí domoviny vyvézt obráběcí stroje právě přes Turecko. Kauzu nyní šetří orgány činné v trestním řízení.

Vysoké pokuty a zákaz činnosti

Nelegální obchody s Ruskem má v rovině paragrafů na starosti Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). „Jsou vedeny dvě desítky trestních řízení týkajících se podezření z porušování mezinárodních sankcí přijatých Evropskou unií v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině,“ vypočítává mluvčí NSZ Petr Malý.

Fyzickým osobám hrozí až osm let vězení, zákaz činnosti i tresty postihující bankovní konta i nemovitosti. Právnickým osobám stát může zakázat činnost, zabavit majetek nebo podnikatelský subjekt zcela zrušit. Současné zákony ale postih viníků velmi komplikují. „Pokud je certifikát koncového uživatele zboží vystaven na kupujícího například v Turecku, české orgány a úřady udělí vývozní licenci a následnému reexportu do Ruska lze těžko zabránit. České vývozní firmě by se muselo dokázat, že od začátku o tomto úmyslu věděla. A to dobrovolně nikdo nepřizná,“ popsal největší úskalí boje proti zakázaným obchodům zdroj e15 ze zpravodajských služeb.

Již zmiňované třetí země, na něž se embarga nevztahují, coby formální cíl figurují i v trestních řízeních, která NSZ vede, potvrzuje jeho mluvčí Malý. Šetřené výrobky a technologie míří často do Kazachstánu a Kyrgyzstánu, někdy ale i do Polska

Že se často jedná o krycí manévry, potvrzuje také analýza podnikových dat vypracovaná ČNB. Z bezmála pěti tisíc českých podniků, které před válkou vyvážely zboží do Ruska či Běloruska, jich tam nyní exportuje méně než čtvrtina. Současně ale prudce vzrostl počet těch, které se zaměřily na „překladiště“, nejviditelněji na země Společenství nezávislých států (SNS) z bývalého SSSR. Oproti předválečnému období dodává třiapůlkrát více tuzemských firem do Kyrgyzstánu, dvakrát více do Arménie a Kazachstánu a téměř o polovinu více do Turecka a Gruzie. Mimo SNS je podezřelá z reexportů také Čína, Indie, Spojené arabské emiráty nebo Singapur.

BIS české společnosti nabádá, aby mnohem více prověřovaly svoje obchodní partnery v těchto zemích, a to zejména v případě, že jde o nové odběratele.

Zboží pro civilní sektor i vojáky

V hledáčku BIS, celníků a také Finančního analytického úřadu (FAÚ) jsou hlavně výrobní a obchodní firmy orientované na oblast takzvaného zboží dvojího užití, tedy na výrobky a technologie pro civilní sektor i zbrojní průmysl.

Typicky jsou to CNC soustruhy (Computer Numerical Control, tedy počítačem ovládané) a další zařízení na přesné zpracování kovů, které Rusko používá pro výrobu zbraní, dělostřeleckých nábojů nebo nejrůznějších náhradních dílů pro armádní techniku. Dále má velký zájem o různé senzory, lasery a optiku včetně mikroskopů, z nichž konstruuje zaměřovače cílů. Poptává i telekomunikační technologie a přístroje pro spojení jednotek. Ke zboží dvojího užití patří také počítače, navigační a letecká elektronika a letecké pohonné systémy.

Nebývale čilý obchod českých firem s Tureckem a Kazachstánem, Kyrgyzstánem a s dalšími zeměmi SNS potvrzují i poznatky FAÚ. Od roku 2022 dochází ke stále vyšším převodům peněz z těchto států do Česka. Obcházení sankcí přes třetí země, jež zastírají skutečného zákazníka, je podle úřadu celoevropský problém, a proto české a evropské orgány včetně justičních v boji proti obcházení sankcí spolupracují. Žalobci tak mimo jiné získali informace o podezřelých aktivitách tuzemských podniků v jiných evropských státech. 

Seznam pro Rusko vysoce prioritních výrobků pravidelně zveřejňuje Evropská komise (EK) ve spolupráci se Spojenými státy, Velkou Británií a s Japonskem. Jde o pět desítek detailních kategorií zboží, které se podle zpravodajských informací nacházelo v ruských vojenských systémech na ukrajinském bojišti nebo má zásadní význam pro vývoj a výrobu těchto systémů. Jsou to hlavně elektronické součástky, které si ruský průmysl nedokáže vyrobit sám.

Další soupis sankcionovaných výrobků zahrnuje převážně strojírenské meziprodukty. Přestože nemají přímé vojenské využití, jejich nedostatek by významně ochromil ruskou válečnou mašinerii.

Česko patří k nejaktivnějším podporovatelům Ukrajiny a také k nejhlasitějším zastáncům přitvrzení protiruských sankcí. Samo se ale už delší dobu potýká s nárůstem nelegálních vývozů strategických výrobků, technologií a surovin do Ruska. Boj proti této trestné činnosti je obtížný, navíc proti stovkám rizikových obchodních případů stojí jen pár desítek zpravodajských důstojníků, finančních analytiků, žalobců a úředníků. Přesto se jim i díky spolupráci s evropskými kolegy už podařilo několik kauz otevřít.

Režim Vladimira Putina poptává například počítačem řízené obráběcí stroje, telekomunikační technologie nebo optické přístroje. Potřebuje je k výrobě zbraní, munice a dalšího vojenského materiálu a také k jeho vývoji a testování. Aby zboží uniklo pozornosti bezpečnostních, celních a dalších orgánů, posílá se sankcionovaným odběratelům oklikami.

Cesty vedou přes některé východoevropské státy, především ale přes Turecko, byť je členem NATO, a středoasijsk postsovětské republiky Kazachstán a Kyrgyzstán. Z aktuálních údajů ministerstva průmyslu a obchodu i ze šetření ČNB vyplývá, že od počátku ruské invaze na Ukrajinu se tyto šedé vývozy zvýšily až o stovky procent.

Český šedý vývoz do Ruska už převýšil původní výpadek

Čísla rezortu průmyslu ukazují, že celková hodnota českého vývozu do Turecka za poslední dva roky vyšplhala z necelých 11 miliard korun na téměř dvacet miliard. V případě Kazachstánu byl skok více než dvojnásobný, u Kyrgyzstánu dokonce překonal desetinásobek. I když jsou údaje za první letošní čtvrtletí o něco nižší, při pokračování dosavadního trendu lze v závěru roku očekávat další rekord.

Jaký díl těchto objemů skončí u ruských odběratelů, neumí nikdo spočítat, nejspíš ale jde o vyšší desítky procent. „Od února 2022 jsme zjistili stovky pokusů o vývoz sankcionovaného zboží a surovin do Ruska. Jedná se vážný problém,“ řekl e15 mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislav Šticha.

Jak vychází z oficiálních statistických dat, český export do Ruska klesl na pouhou pětinu předválečné úrovně. Postižené podniky se proto snaží výpadek způsobený sankcemi nahradit nebo sankce obejít. To potvrzují i zkušenosti Generálního ředitelství cel „Výsledky naší činnosti ukazují snahy firem hledat cesty, jak si zachovat odbyt u ruských zákazníků. Zároveň ruské subjekty velmi poptávají klíčové západní komponenty,“ uvedla jeho mluvčí Vladimíra Malovíková.

Firmy navíc láká výrazně vyšší zisk – Kreml a jeho struktury jsou podle zjištění BIS a dalších složek ochotny za embargované strojírenské i jiné výrobky a výchozí materiály platit až několikanásobně víc než před invazí.

Závěry centrální banky hovoří jasně: „Nové vývozy“ přes země sloužící jako „překladiště“ svým objemem už přesáhly úbytek dodávek do Ruska z posledních dvou let. „Je možné, že české zboží uspokojuje zvýšené požadavky ruské válečné ekonomiky. Navzdory zákazu se do Ruska nadále dostávají jak vojensky využitelné, tak ekonomicky zásadní výrobky z České republiky,“ stojí v analýze ČNB.

Několik případů, kdy čeští exportéři oficiálně vykazovali jako cílové země Turecko, Kazachstán nebo Kyrgyzstán, ale ve skutečnosti byl konečným odběratelem Putinův režim, už civilní kontrarozvědka rozkryla. Šlo například o strojírenskou společnost Kovosvit MAS. Jak napsal Deník N, její ruská majitelka se snažila do svojí domoviny vyvézt obráběcí stroje právě přes Turecko. Kauzu nyní šetří orgány činné v trestním řízení.

Vysoké pokuty a zákaz činnosti

Nelegální obchody s Ruskem má v rovině paragrafů na starosti Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). „Jsou vedeny dvě desítky trestních řízení týkajících se podezření z porušování mezinárodních sankcí přijatých Evropskou unií v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině,“ vypočítává mluvčí NSZ Petr Malý.

Fyzickým osobám hrozí až osm let vězení, zákaz činnosti i tresty postihující bankovní konta i nemovitosti. Právnickým osobám stát může zakázat činnost, zabavit majetek nebo podnikatelský subjekt zcela zrušit. Současné zákony ale postih viníků velmi komplikují. „Pokud je certifikát koncového uživatele zboží vystaven na kupujícího například v Turecku, české orgány a úřady udělí vývozní licenci a následnému reexportu do Ruska lze těžko zabránit. České vývozní firmě by se muselo dokázat, že od začátku o tomto úmyslu věděla. A to dobrovolně nikdo nepřizná,“ popsal největší úskalí boje proti zakázaným obchodům zdroj e15 ze zpravodajských služeb.

Již zmiňované třetí země, na něž se embarga nevztahují, coby formální cíl figurují i v trestních řízeních, která NSZ vede, potvrzuje jeho mluvčí Malý. Šetřené výrobky a technologie míří často do Kazachstánu a Kyrgyzstánu, někdy ale i do Polska

Že se často jedná o krycí manévry, potvrzuje také analýza podnikových dat vypracovaná ČNB. Z bezmála pěti tisíc českých podniků, které před válkou vyvážely zboží do Ruska či Běloruska, jich tam nyní exportuje méně než čtvrtina. Současně ale prudce vzrostl počet těch, které se zaměřily na „překladiště“, nejviditelněji na země Společenství nezávislých států (SNS) z bývalého SSSR. Oproti předválečnému období dodává třiapůlkrát více tuzemských firem do Kyrgyzstánu, dvakrát více do Arménie a Kazachstánu a téměř o polovinu více do Turecka a Gruzie. Mimo SNS je podezřelá z reexportů také Čína, Indie, Spojené arabské emiráty nebo Singapur.

BIS české společnosti nabádá, aby mnohem více prověřovaly svoje obchodní partnery v těchto zemích, a to zejména v případě, že jde o nové odběratele.

Zboží pro civilní sektor i vojáky

V hledáčku BIS, celníků a také Finančního analytického úřadu (FAÚ) jsou hlavně výrobní a obchodní firmy orientované na oblast takzvaného zboží dvojího užití, tedy na výrobky a technologie pro civilní sektor i zbrojní průmysl.

Typicky jsou to CNC soustruhy (Computer Numerical Control, tedy počítačem ovládané) a další zařízení na přesné zpracování kovů, které Rusko používá pro výrobu zbraní, dělostřeleckých nábojů nebo nejrůznějších náhradních dílů pro armádní techniku. Dále má velký zájem o různé senzory, lasery a optiku včetně mikroskopů, z nichž konstruuje zaměřovače cílů. Poptává i telekomunikační technologie a přístroje pro spojení jednotek. Ke zboží dvojího užití patří také počítače, navigační a letecká elektronika a letecké pohonné systémy.

Nebývale čilý obchod českých firem s Tureckem a Kazachstánem, Kyrgyzstánem a s dalšími zeměmi SNS potvrzují i poznatky FAÚ. Od roku 2022 dochází ke stále vyšším převodům peněz z těchto států do Česka. Obcházení sankcí přes třetí země, jež zastírají skutečného zákazníka, je podle úřadu celoevropský problém, a proto české a evropské orgány včetně justičních v boji proti obcházení sankcí spolupracují. Žalobci tak mimo jiné získali informace o podezřelých aktivitách tuzemských podniků v jiných evropských státech. 

Seznam pro Rusko vysoce prioritních výrobků pravidelně zveřejňuje Evropská komise (EK) ve spolupráci se Spojenými státy, Velkou Británií a s Japonskem. Jde o pět desítek detailních kategorií zboží, které se podle zpravodajských informací nacházelo v ruských vojenských systémech na ukrajinském bojišti nebo má zásadní význam pro vývoj a výrobu těchto systémů. Jsou to hlavně elektronické součástky, které si ruský průmysl nedokáže vyrobit sám.

Další soupis sankcionovaných výrobků zahrnuje převážně strojírenské meziprodukty. Přestože nemají přímé vojenské využití, jejich nedostatek by významně ochromil ruskou válečnou mašinerii.