Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku dubna 2022. Analytici před jednáním bankovní rady uváděli, že existují argumenty pro snížení sazeb o půl i jen o čtvrt procentního bodu. Podle guvernéra Aleše Michla centrální banka s tempem uvolňování politiky propříště zpomalí.

„Důvodem, proč neočekávat další výrazné snižování sazeb, jsou proinflační rizika,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Dva ze sedmi členů bankovní rady podle něho hlasovali pro mírnější snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Šéf centrální banky dále zdůraznil, že bankovní rada bude pokračovat v přísné měnové politice, aby se inflace stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle. V květnu byla meziroční inflace 2,6 procenta.

Za jedno z rizik působících ve směru vyšší inflace Michl označil zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Zároveň ale bankovní rada konstatovala, že přes sedmiprocentní růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí nevzniká mzdově-inflační spirála. Dalšími proinflačními riziky jsou podle guvernéra vyšší setrvačnost růstu cen služeb a oživení úvěrové aktivity na realitním trhu.

„Zřejmě zvítězil názor, že i při takto razantním snížení sazeb zůstane měnová politika dostatečně restriktivní, a to i ve světle přetrvávající vysoké inflace ve službách a rychleji rostoucích mezd. A jak je vidět, ke zbrzdění postupu nepomohlo ani červnové oslabení koruny,“ uvádí ekonom banky Creditas Petr Dufek. 

I když ČNB tentokrát překvapila, je podle expertů velmi pravděpodobné, že už od srpna centrální banka v uvolňování své politiky značně zvolní. „ČNB se dnes zachovala pochopitelně, když si ze dvou podobných možností vybrala tu odvážnější. Tuzemské úroky i nadále působí restriktivně, a pokud by se přece jen v blízké době ukázalo, že inflace není dosud definitivně poražena, má ČNB možnost kdykoliv pokles sazeb zastavit, v krajním případě i zvrátit,“ soudí ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Prostor pro další snižování sazeb existuje v české ekonomice podle analytiků i nadále. „ČNB by měla pokračovat v uvolňování měnové politiky i v letošním druhém pololetí. Jako velmi pravděpodobný se ale jeví scénář snižování úroků o čtvrt procentního bodu v jednom kroku,“ předpokládá ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Pro závěr letošního roku očekává základní sazbu na úrovni 3,75 procenta s prostorem pro další pozvolný pokles. „A to na tři procenta, kam by se repo sazba mohla dostat nejpozději ve třetím čtvrtletí roku 2025,“ dodává Jáč. 

Snížení sazeb je vzpruhou pro všechny, kdo uvažují o nákupu nemovitosti přes hypotéku, či obecně pro ty, kteří chtějí nakupovat na úvěr. „Dobrou zprávou je to i pro firmy, které budou mít levnější financování provozními úvěry. Naopak dolů půjdou úroky z vkladů,“ vysvětluje dopady sazbové změny ekonom společnosti CitFin Tomáš Volf. 

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku dubna 2022. Analytici před jednáním bankovní rady uváděli, že existují argumenty pro snížení sazeb o půl i jen o čtvrt procentního bodu. Podle guvernéra Aleše Michla centrální banka s tempem uvolňování politiky propříště zpomalí.

„Důvodem, proč neočekávat další výrazné snižování sazeb, jsou proinflační rizika,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Dva ze sedmi členů bankovní rady podle něho hlasovali pro mírnější snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Šéf centrální banky dále zdůraznil, že bankovní rada bude pokračovat v přísné měnové politice, aby se inflace stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle. V květnu byla meziroční inflace 2,6 procenta.

Za jedno z rizik působících ve směru vyšší inflace Michl označil zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Zároveň ale bankovní rada konstatovala, že přes sedmiprocentní růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí nevzniká mzdově-inflační spirála. Dalšími proinflačními riziky jsou podle guvernéra vyšší setrvačnost růstu cen služeb a oživení úvěrové aktivity na realitním trhu.

„Zřejmě zvítězil názor, že i při takto razantním snížení sazeb zůstane měnová politika dostatečně restriktivní, a to i ve světle přetrvávající vysoké inflace ve službách a rychleji rostoucích mezd. A jak je vidět, ke zbrzdění postupu nepomohlo ani červnové oslabení koruny,“ uvádí ekonom banky Creditas Petr Dufek. 

I když ČNB tentokrát překvapila, je podle expertů velmi pravděpodobné, že už od srpna centrální banka v uvolňování své politiky značně zvolní. „ČNB se dnes zachovala pochopitelně, když si ze dvou podobných možností vybrala tu odvážnější. Tuzemské úroky i nadále působí restriktivně, a pokud by se přece jen v blízké době ukázalo, že inflace není dosud definitivně poražena, má ČNB možnost kdykoliv pokles sazeb zastavit, v krajním případě i zvrátit,“ soudí ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Prostor pro další snižování sazeb existuje v české ekonomice podle analytiků i nadále. „ČNB by měla pokračovat v uvolňování měnové politiky i v letošním druhém pololetí. Jako velmi pravděpodobný se ale jeví scénář snižování úroků o čtvrt procentního bodu v jednom kroku,“ předpokládá ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Pro závěr letošního roku očekává základní sazbu na úrovni 3,75 procenta s prostorem pro další pozvolný pokles. „A to na tři procenta, kam by se repo sazba mohla dostat nejpozději ve třetím čtvrtletí roku 2025,“ dodává Jáč. 

Snížení sazeb je vzpruhou pro všechny, kdo uvažují o nákupu nemovitosti přes hypotéku, či obecně pro ty, kteří chtějí nakupovat na úvěr. „Dobrou zprávou je to i pro firmy, které budou mít levnější financování provozními úvěry. Naopak dolů půjdou úroky z vkladů,“ vysvětluje dopady sazbové změny ekonom společnosti CitFin Tomáš Volf. 

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.