Potíže způsobené snad hackerským útokem na web státní instituce se podařilo včas vyřešit, a tak jsme si mohli v pondělí odpoledne v tradičních 14 hodin na stránkách ministerstva financí přečíst zprávu o detailech hospodaření vlády v prvním letošním půlroce.
Státní rozpočet skončil pololetním deficitem 179 miliard korun. Zlepšení přes 30 miliard oproti konci května ve srovnání s loňským zlepšením o 13 miliard je velmi slušným výsledkem. Byl by ještě slušnější, nebýt nevyrovnaného časového rozložení záloh na selektivní nové daně: na dani z neočekávaných zisků sice ministerstvo letos v červnu inkasovalo pět miliard, zatímco loni přišla první záloha až v září, ale tento efekt je více než kompenzován „odvodem z mimořádných příjmů“, u kterého byl loni v prvním půlroce příjem 13 miliard, kdežto letos nula.
Na druhé straně je ale třeba přiznat, že po očištění o čisté příjmy z EU a podobných vnějších zdrojů činilo loni červnové zlepšení salda státního rozpočtu 12 miliard, kdežto letos jen miliard osm. I to je ale pěkné číslo. Neznamená ovšem, že do konce roku už v každém měsíci uvidíme podobné zlepšení. Červen je totiž pro finanční správu nejspíš nejmilovanější měsíc z celého roku: právě v červnu obvykle přichází velká suma daňových příjmů, a to především skrze daň z firemního zisku (daň z příjmu právnických osob, DPPO).
Inkaso této daně je soustředěno do posledního měsíce každého čtvrtletí; v červnu bývá ale toto inkaso extrémní, protože velké firmy mívají tou dobou už dokončeno, případně zauditováno účetnictví za předchozí rok, takže můžou udělat vyrovnání oproti zálohám, které platily – a z tohoto vyrovnání vychází převážně nedoplatek.
Co právě zveřejněné červnové údaje znamenají pro plánovaný letošní celoroční deficit 252 miliard? Ministr financí Stanjura situaci ve svém komentáři shrnul v tom smyslu, že by se mělo podařit částku schválenou pro celý rok 2024 nepřekročit. Čísla mu (zatím) dávají za pravdu.
Autor je ekonom České spořitelny
