Postoj české vlády i Evropské unie k vývozům zakázaného zboží a technologií do Ruska, které Putinův režim využívá k výrobě zbraní, je příliš mírný. Sankcionovaný byznys v posledních dvou letech doslova rozkvetl, a to přesto, že v Česku se už podařilo zabránit řadě takových obchodů. Bezpečnostní informační služba (BIS) nebo orgány činné v trestním řízení míní, že stát musí přitvrdit paragrafy a nabrat více analytiků a dalších odborníků. Na závažný problém upozornila v červnu i ČNB, stávající předpisy by také zpřísnila.

Civilní kontrarozvědka rozkrývá spolu s celníky a Nejvyšším státním zastupitelstvím podezřelé exporty mířící zdánlivě legálně do Turecka, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a dalších, zpravidla asijských zemí. Často jsou to ale jen překladiště, odkud se embargované strojírenské, optické či telekomunikační výrobky a technologie dostávají k cílovému zákazníkovi, kterým je Ruská federace. 

„Je potřeba kombinace několika faktorů. Úpravy legislativy, personálního posílení celého řetězce, který se na problematice proliferace podílí, a další prohloubení domácí i mezinárodní spolupráce, která je zde zásadní,“ vyjmenoval nejpalčivější oblasti mluvčí BIS Ladislav Šticha.

V České republice se této trestné činnosti v drtivé většině případů dopouštějí domácí firmy, plyne z poznatků tajné služby. „Stojí za nimi české a zahraniční entity, leckdy i skryté,“ dodal Šticha. Od invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 vzrostl počet vývozů do Turecka a středoasijských postsovětských republik až o stovky procent. Zároveň už bylo odhaleno a zakázáno několik desítek pokusů prodat a dopravit sankcionované zboží režimu Vladimira Putina.

Sledujte nový pořad FLOW: Rozhovor se šéfem Sparty

Podle zdrojů e15 ze zpravodajské komunity by pomohly především legislativní úpravy takzvaného licenčního řízení neboli procesu, kdy české orgány a úřady posuzují jednotlivé obchodní případy, aby jim povolily nebo zamítly vývoz. „Klíčové by bylo posílení možnosti zabránit vývozu, pokud existuje důvodné podezření, že posuzované zboží bude reexportováno do embargovaných států,“ upřesnil Šticha.

S vlastním návrhem přišla před měsícem centrální banka, jakkoliv přiznává, že vymáhání protiruských sankcí je obtížné. „Příslušné národní orgány ale nejsou bezzubé. Mohou například přimět vývozce, aby zavedli odpovídající postupy náležité péče, například smluvní doložky s obchodními partnery o zákazu reexportu a následná ověření. Pokud by i tak docházelo k reexportům do Ruska, národní orgány to mohou považovat za neprovedení náležité péče a porušení nařízení o sankcích ze strany domácího vývozce,“ doporučuje ČNB.

Zpřísnění exportu takzvaného zboží dvojího užití se začal zabývat také Brusel. Zjistil, že řada těchto výrobků a technologií, které mohou sloužit jak civilním, tak vojenským účelům, nepodléhá důkladné kontrole. Od konce minulého roku proto musejí mít všechny firmy v EU ve smlouvách o prodeji třeba počítačem řízených obráběcích strojů do třetích zemí zvláštní ujednání, které zakazuje kupujícímu, aby je vyvezl do Ruska.

Toto nové nařízení se ale příliš nedodržuje. Potírání nelegálního obchodu s embargovaným zbožím tak nadále vázne. Specializovaná pátrací sekce celní správy eviduje stále nové pokusy firem porušovat zákony ve snaze nalézat si dalšími oklikami cesty k ruským odběratelům. „V rámci získávání informací o možném obcházení sankcí bylo dokumentováno využívání všech možností k zastření skutečného původu zboží: řetězce zemí a společností, falšování dokladů o původu zboží či využívání předprodeje zboží v rámci EU a spolčených osob z oblasti celního řízení za účelem vytváření nové dokumentace ke zboží,“ popsala některé postupy Vladimíra Maloviková z Generálního ředitelství cel. Pátrací sekce se zabývá vyššími desítkami případů, v nichž figurují firmy podezřelé z porušování zákazů namířených proti Kremlu. 

Obcházení zákazů pomocí „překladišť“, jako je Turecko či Kazachstán, se netýká jen českých firem a tuzemských výrobků. Organizace Conflict Armament Research, která zkoumá různé komponenty zbraní, například zjistila, že drony Šáhid-136, jež Írán prodává Rusku, jsou poháněny motorem založeným na německé technologii. Rusku a jeho podporovatelům přitom stačí, aby se dostali jen k několika kusům západních produktů, které zkopírují a začnou masově vyrábět pro potřeby ruské vojenské mašinerie.

Evropská komise, která monitoruje vymáhání protiruských sankcí, nedávno vydala vodítka pro vývozce, jak mají provádět hloubkové kontroly a předcházet tomu, aby je jejich obchodní partneři v cizině zneužívali.

Pomohla by i užší spolupráce evropských orgánů a úřadů. „Zásadní je rychlá a přesná výměna informací. To je jedna z cest, protože každá země zabývající se touto problematikou má vlastní zjištění a poznatky, které jiné zemi pomohou predikovat, že se jedná o snahu porušit embarga,“ podotkl mluvčí BIS.

Potíž je také v tom, že striktnímu dodržování protiruských sankcí brání některé evropské státy. Třeba Německo blokovalo přijetí posledního, čtrnáctého sankčního balíku EU. Odmítalo uzavřít evropské přístavy všem lodím, které přispěly ruskému válečnému úsilí právě přepravou zboží a technologií dvojího užití.

Postoj české vlády i Evropské unie k vývozům zakázaného zboží a technologií do Ruska, které Putinův režim využívá k výrobě zbraní, je příliš mírný. Sankcionovaný byznys v posledních dvou letech doslova rozkvetl, a to přesto, že v Česku se už podařilo zabránit řadě takových obchodů. Bezpečnostní informační služba (BIS) nebo orgány činné v trestním řízení míní, že stát musí přitvrdit paragrafy a nabrat více analytiků a dalších odborníků. Na závažný problém upozornila v červnu i ČNB, stávající předpisy by také zpřísnila.

Civilní kontrarozvědka rozkrývá spolu s celníky a Nejvyšším státním zastupitelstvím podezřelé exporty mířící zdánlivě legálně do Turecka, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a dalších, zpravidla asijských zemí. Často jsou to ale jen překladiště, odkud se embargované strojírenské, optické či telekomunikační výrobky a technologie dostávají k cílovému zákazníkovi, kterým je Ruská federace. 

„Je potřeba kombinace několika faktorů. Úpravy legislativy, personálního posílení celého řetězce, který se na problematice proliferace podílí, a další prohloubení domácí i mezinárodní spolupráce, která je zde zásadní,“ vyjmenoval nejpalčivější oblasti mluvčí BIS Ladislav Šticha.

V České republice se této trestné činnosti v drtivé většině případů dopouštějí domácí firmy, plyne z poznatků tajné služby. „Stojí za nimi české a zahraniční entity, leckdy i skryté,“ dodal Šticha. Od invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 vzrostl počet vývozů do Turecka a středoasijských postsovětských republik až o stovky procent. Zároveň už bylo odhaleno a zakázáno několik desítek pokusů prodat a dopravit sankcionované zboží režimu Vladimira Putina.

Sledujte nový pořad FLOW: Rozhovor se šéfem Sparty

Podle zdrojů e15 ze zpravodajské komunity by pomohly především legislativní úpravy takzvaného licenčního řízení neboli procesu, kdy české orgány a úřady posuzují jednotlivé obchodní případy, aby jim povolily nebo zamítly vývoz. „Klíčové by bylo posílení možnosti zabránit vývozu, pokud existuje důvodné podezření, že posuzované zboží bude reexportováno do embargovaných států,“ upřesnil Šticha.

S vlastním návrhem přišla před měsícem centrální banka, jakkoliv přiznává, že vymáhání protiruských sankcí je obtížné. „Příslušné národní orgány ale nejsou bezzubé. Mohou například přimět vývozce, aby zavedli odpovídající postupy náležité péče, například smluvní doložky s obchodními partnery o zákazu reexportu a následná ověření. Pokud by i tak docházelo k reexportům do Ruska, národní orgány to mohou považovat za neprovedení náležité péče a porušení nařízení o sankcích ze strany domácího vývozce,“ doporučuje ČNB.

Zpřísnění exportu takzvaného zboží dvojího užití se začal zabývat také Brusel. Zjistil, že řada těchto výrobků a technologií, které mohou sloužit jak civilním, tak vojenským účelům, nepodléhá důkladné kontrole. Od konce minulého roku proto musejí mít všechny firmy v EU ve smlouvách o prodeji třeba počítačem řízených obráběcích strojů do třetích zemí zvláštní ujednání, které zakazuje kupujícímu, aby je vyvezl do Ruska.

Toto nové nařízení se ale příliš nedodržuje. Potírání nelegálního obchodu s embargovaným zbožím tak nadále vázne. Specializovaná pátrací sekce celní správy eviduje stále nové pokusy firem porušovat zákony ve snaze nalézat si dalšími oklikami cesty k ruským odběratelům. „V rámci získávání informací o možném obcházení sankcí bylo dokumentováno využívání všech možností k zastření skutečného původu zboží: řetězce zemí a společností, falšování dokladů o původu zboží či využívání předprodeje zboží v rámci EU a spolčených osob z oblasti celního řízení za účelem vytváření nové dokumentace ke zboží,“ popsala některé postupy Vladimíra Maloviková z Generálního ředitelství cel. Pátrací sekce se zabývá vyššími desítkami případů, v nichž figurují firmy podezřelé z porušování zákazů namířených proti Kremlu. 

Obcházení zákazů pomocí „překladišť“, jako je Turecko či Kazachstán, se netýká jen českých firem a tuzemských výrobků. Organizace Conflict Armament Research, která zkoumá různé komponenty zbraní, například zjistila, že drony Šáhid-136, jež Írán prodává Rusku, jsou poháněny motorem založeným na německé technologii. Rusku a jeho podporovatelům přitom stačí, aby se dostali jen k několika kusům západních produktů, které zkopírují a začnou masově vyrábět pro potřeby ruské vojenské mašinerie.

Evropská komise, která monitoruje vymáhání protiruských sankcí, nedávno vydala vodítka pro vývozce, jak mají provádět hloubkové kontroly a předcházet tomu, aby je jejich obchodní partneři v cizině zneužívali.

Pomohla by i užší spolupráce evropských orgánů a úřadů. „Zásadní je rychlá a přesná výměna informací. To je jedna z cest, protože každá země zabývající se touto problematikou má vlastní zjištění a poznatky, které jiné zemi pomohou predikovat, že se jedná o snahu porušit embarga,“ podotkl mluvčí BIS.

Potíž je také v tom, že striktnímu dodržování protiruských sankcí brání některé evropské státy. Třeba Německo blokovalo přijetí posledního, čtrnáctého sankčního balíku EU. Odmítalo uzavřít evropské přístavy všem lodím, které přispěly ruskému válečnému úsilí právě přepravou zboží a technologií dvojího užití.