Už to jsou čtyři roky od chvíle, kdy se američtí politici rozhodli, že se musí vypořádat s čínskou sociální sítí TikTok. Tehdy administrativa Donalda Trumpa tlačila na to, aby došlo k prodeji společnosti do amerických rukou, jelikož jde o otázku národní bezpečnosti, nicméně po střídání prezidentů tlak ustal. Minulý rok se ovšem rozběhlo nové kolo celého problému, když úřady velké části západních vlád varovaly před hrozbou TikToku, aby se o rok později politici z stejných zemí hromadně přidali na platformu, včetně amerického prezidenta Joe Bidena. Paradoxně ve stejnou chvíli získal ve USA nadstranickou podporu zákon, který by donutil TikTok k prodeji, nebo by byl zakázán. 

Zřejmě žádná technologická firma v posledních letech nečelila takovému tlaku. Západní politici se obávají zejména možného zneužívání osobních údajů miliard západních uživatelů a možné manipulaci zobrazovaného obsahu podle čínských představ o světě. Zneužívání osobních údajů i hrátky s algoritmem jsou totiž pro sociální sítě denním chlebem, bohužel nejde o nic nestandardního, ale většina těchto platforem pochází z demokratických Spojených států, nikoliv z Číny, kterou Američané v současné době vnímají jako svou největší hrozbu.

Zároveň není riziko TikToku zanedbatelné, byly zdokumentovány příklady například sledování amerických novinářů, nebo tlumení pro Čínu kontroverzních témat, jako jsou například Tchaj-wan, Hongkong nebo ujgurská menšina. Faktem také, že v Číně západní sociální sítě nepůsobí, jelikož by se musely přizpůsobit tamním cenzurním pravidlům. 

To je v podstatě základní problém vztahů mezi západními státy a Číny. Zatímco asijská mocnost má stanovenou strategii, jasně určená omezující pravidla, za jakých podmínek mohou zahraniční firmy působit v zemi, v opačném gardu nic takového neplatí. Nutně tak dochází k disproporci, kterou se západní politici snaží vyřešit nyní, ve chvíli, kdy na TikTok chodí 170 milionů Američanů a 134 milionů Evropanů. Zároveň nejde jen o známou sociální síť, v posledních měsících tažení za západními zákazníky zahájilo také čínské internetové tržiště Temu. 

Právě počet uživatelů a jejich demografické složení se ukazuje ve vztahu politiků k TikTok jako klíčový parametr. Čínskou sociální síť chtěli demokratičtí státníci ignorovat, varovali před ní veřejnost, jak ale čas plynul, na TikToku se etablovala ta část politického spektra, která nevyznává tolik jestřábí postoj vůči Číně, což jsou zpravidla populistické formace typu Praví Finové, slovenské hnutí Republika, české ANO Andreje Babiše a SPD Tomia Okamury, polská Konfederace nebo německé AfD. Výsledkem tak je, že mladí uživatelé tak zůstali vystaveni právě jejich politické komunikaci. 

Proto nyní na TikTok přichází i politici, kteří byli vůči čínské platformě ostražití. Minulý měsíc si účet založil americký prezident Joe Biden, o vstup na sociální síť přemýšlí i německý kancléř Olaf Scholz, dlouhodobě tam působí také Emmanuel Macron nebo polský premiér Donald Tusk a před náročným volebním rokem se přidávají další. Od většiny z nich zní sborově: jdeme tak, kde jsou voliči, zejména ti mladší. 

Na jednu stranu tak demokraticky zvolení politici svým působením platformu legitimizují, na druhou stranu před ní úřady varují. Těžko říct, co si z tohoto nesouladu má odnést občan, který chce na TikTok jen koukat na krátká video o vaření nebo na aktuální virální trend. 

TikTok navíc tento týden ukázal, že pokud bude chtít, bude se bránit. Poté, co se objevily první zprávy o návrhu zákona, který by donutil mateřskou firmu ByteDance k prodeji k TikToku, čínská sociální síť poslala notifikaci svým 170 milionům uživatelům v USA. Tou je vyzvala, aby kontaktovali své kongresmany a odradili je o podpory této legislativy. Týmy amerických politiků byly v okamžiku zahlcené telefonáty od mladých Američanů, kterým se nelíbil záměr zákonodárců, jeden z nich v případě zákazu TikToku vyhrožoval sebevraždou. 

Čínská sociální síť tak ukázala, co je v její moci. Disponuje velkou uživatelskou základnou, která je na obsahu z TikToku závislá a neumí si bez něj představit život. Američtí politici si tak zřejmě budou muset alespoň částečně vybrat: buď chtějí oslovovat mladé voliče skrze TikTok, nebo proti němu vést svatou válku. Obojí mít zřejmě nemohou.

Už to jsou čtyři roky od chvíle, kdy se američtí politici rozhodli, že se musí vypořádat s čínskou sociální sítí TikTok. Tehdy administrativa Donalda Trumpa tlačila na to, aby došlo k prodeji společnosti do amerických rukou, jelikož jde o otázku národní bezpečnosti, nicméně po střídání prezidentů tlak ustal. Minulý rok se ovšem rozběhlo nové kolo celého problému, když úřady velké části západních vlád varovaly před hrozbou TikToku, aby se o rok později politici z stejných zemí hromadně přidali na platformu, včetně amerického prezidenta Joe Bidena. Paradoxně ve stejnou chvíli získal ve USA nadstranickou podporu zákon, který by donutil TikTok k prodeji, nebo by byl zakázán. 

Zřejmě žádná technologická firma v posledních letech nečelila takovému tlaku. Západní politici se obávají zejména možného zneužívání osobních údajů miliard západních uživatelů a možné manipulaci zobrazovaného obsahu podle čínských představ o světě. Zneužívání osobních údajů i hrátky s algoritmem jsou totiž pro sociální sítě denním chlebem, bohužel nejde o nic nestandardního, ale většina těchto platforem pochází z demokratických Spojených států, nikoliv z Číny, kterou Američané v současné době vnímají jako svou největší hrozbu.

Zároveň není riziko TikToku zanedbatelné, byly zdokumentovány příklady například sledování amerických novinářů, nebo tlumení pro Čínu kontroverzních témat, jako jsou například Tchaj-wan, Hongkong nebo ujgurská menšina. Faktem také, že v Číně západní sociální sítě nepůsobí, jelikož by se musely přizpůsobit tamním cenzurním pravidlům. 

To je v podstatě základní problém vztahů mezi západními státy a Číny. Zatímco asijská mocnost má stanovenou strategii, jasně určená omezující pravidla, za jakých podmínek mohou zahraniční firmy působit v zemi, v opačném gardu nic takového neplatí. Nutně tak dochází k disproporci, kterou se západní politici snaží vyřešit nyní, ve chvíli, kdy na TikTok chodí 170 milionů Američanů a 134 milionů Evropanů. Zároveň nejde jen o známou sociální síť, v posledních měsících tažení za západními zákazníky zahájilo také čínské internetové tržiště Temu. 

Právě počet uživatelů a jejich demografické složení se ukazuje ve vztahu politiků k TikTok jako klíčový parametr. Čínskou sociální síť chtěli demokratičtí státníci ignorovat, varovali před ní veřejnost, jak ale čas plynul, na TikToku se etablovala ta část politického spektra, která nevyznává tolik jestřábí postoj vůči Číně, což jsou zpravidla populistické formace typu Praví Finové, slovenské hnutí Republika, české ANO Andreje Babiše a SPD Tomia Okamury, polská Konfederace nebo německé AfD. Výsledkem tak je, že mladí uživatelé tak zůstali vystaveni právě jejich politické komunikaci. 

Proto nyní na TikTok přichází i politici, kteří byli vůči čínské platformě ostražití. Minulý měsíc si účet založil americký prezident Joe Biden, o vstup na sociální síť přemýšlí i německý kancléř Olaf Scholz, dlouhodobě tam působí také Emmanuel Macron nebo polský premiér Donald Tusk a před náročným volebním rokem se přidávají další. Od většiny z nich zní sborově: jdeme tak, kde jsou voliči, zejména ti mladší. 

Na jednu stranu tak demokraticky zvolení politici svým působením platformu legitimizují, na druhou stranu před ní úřady varují. Těžko říct, co si z tohoto nesouladu má odnést občan, který chce na TikTok jen koukat na krátká video o vaření nebo na aktuální virální trend. 

TikTok navíc tento týden ukázal, že pokud bude chtít, bude se bránit. Poté, co se objevily první zprávy o návrhu zákona, který by donutil mateřskou firmu ByteDance k prodeji k TikToku, čínská sociální síť poslala notifikaci svým 170 milionům uživatelům v USA. Tou je vyzvala, aby kontaktovali své kongresmany a odradili je o podpory této legislativy. Týmy amerických politiků byly v okamžiku zahlcené telefonáty od mladých Američanů, kterým se nelíbil záměr zákonodárců, jeden z nich v případě zákazu TikToku vyhrožoval sebevraždou. 

Čínská sociální síť tak ukázala, co je v její moci. Disponuje velkou uživatelskou základnou, která je na obsahu z TikToku závislá a neumí si bez něj představit život. Američtí politici si tak zřejmě budou muset alespoň částečně vybrat: buď chtějí oslovovat mladé voliče skrze TikTok, nebo proti němu vést svatou válku. Obojí mít zřejmě nemohou.