Letošní světový volební rok pokračuje i ve Spojeném království. Britský premiér Rishi Sunak vyhlásil volby do dolní komory britského parlamentu už na 4. července, ne až na podzim, jak se původně předpokládalo. Hlavní roli v nich hrají především ekonomická témata jako dostupnost bydlení, inflace, růst životních nákladů, ale také přehlcenost a neefektivita zdravotního systému nebo migrace. Průzkumy dlouhodobě signalizují vítězství Labouristické strany v čele s lídrem Keirem Starmerem, 14letá vláda konzervativců je tedy pravděpodobně u konce. Podle průzkumů by labouristé mohli zvítězit s náskokem až dvaceti procent před konzervativci a získat jasnou většinu v dolní komoře parlamentu. Pokud by se tak stalo, bylo by to největší vítězství labouristů od roku 1997, kdy stranu na volební vrchol dovedl Tony Blair.
Keir Starmer, šéf labouristů, je často přirovnáván k bývalému dlouholetému premiérovi Tonymu Blairovi. Oba politici mají právnické vzdělání a jejich politický program je založený na podpoře podnikání a ekonomických příležitostí. Podobně jako Blair se i Starmer snaží modernizovat Labouristickou stranu a distancovat se od jejích radikálnějších levicových prvků.
Jenže současná situace je složitější, než jaká byla za Blaira. Starmer musí čelit světu, který prošel finanční krizí a covidovou pandemií a stále jej poznamenává ruská válka na Ukrajině. Zatímco Blaira vedl kampaň v období hospodářského růstu a prosperující Velké Británie. „Tyto volby se týkají země, která se stále zotavuje z hlasování o brexitu,“ upozorňuje pro e15 profesor Martin Lodge z univerzity London School of Economics and Political Science (LSE).
Starmer v. Blair
Podle Jana Vášky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK dnes lidé v Británii prožívají mnohem větší skepsi, až deziluzi ve vztahu k zavedeným stranám, než bylo dříve běžné.
Mezi Blairovými Novými labouristy a Starmerovou stranou existuje řada dalších významných rozdílů. Blair věřil v minimální zásahy vlády do trhů, současný kandidát na premiéra naopak zdůrazňuje důležitost role státu při zajišťování ekonomické bezpečnosti. Dnešní labouristé také kladou větší důraz na bezpečnost jak ekonomickou, tak i migrační.
Hlavní rozdíl mezi Blairem a Starmerem, na kterém se experti dlouhodobě shodují, je jejich osobnost a charizma. Zatímco Blair byl energickou novou silou, Starmer působí více usedle a konzervativněji. „Starmer je méně charizmatický. Ale v době svého nástupu do premiérského úřadu coby starší, vyzrálejší a důslednější bude stranu řídit pevněji a mít ji více pod kontrolou než Blair,“ myslí si Váška.
Podle něj při všech nejlepších úmyslech, idealismu a pozitivní, mladistvé energii byl Tony Blair i celá New Labour v nemalé míře marketingovým produktem. „Toto u Keira Starmera vlastně vůbec nevidím. U něj je – myslím, že víceméně dočasně – určitým problémem jistý nedostatek osobitosti a originality, což si dávám do souvislosti s až úpornou snahou vyvarovat se chyb a kontroverzí,“ říká expert z Fakulty sociálních věd.
Podobně kritický pohled sdílí i Robin Waddel, profesor z Institutu politických studií (Sciences Po) ve francouzském Grenoblu: „Blairovo charizma a komunikační styl byly klíčové, zatímco Starmer je vnímán jako více rezervovaný a právnický. Blair byl šoumen, stačí se podívat na některá jeho vystoupení na stranických konferencích; ve srovnání s ním působí Starmer jako ‚bankovní manažer‘, a to ne zvlášť vzrušující. Chybí mu šarm a elán.“
Život je dražší a dražší
Většina Britů se v současné době cítí ekonomicky hůř než při posledních volbách v roce 2019, potýká se s klesající životní úrovní, kterou dál zhoršuje přetrvávající vysoká inflace. Státní pokladna je zadlužena nejvíce od 60. let minulého století. Případná Starmerova vládu tak bude mimořádně obtížně hledat dodatečné prostředky potřebné na konsolidaci nejvíce podfinancovaných oblastí: zdravotnictví a školství.
Konflikt na Ukrajině zvýšil i v Británii ceny energií, což také přispívá k finančním problémům domácností po celé zemi. Schopnost vlády zvýšit výdaje je omezena slabým hospodářským růstem a vysokými úrovněmi veřejného dluhu, které jsou dále zatíženy vysokými úrokovými sazbami vzniklými v důsledku opatření na pomoc během covidové pandemie a růstu cen energií.
Konzervativci svým voličům slibují snížení daní o sedmnáct miliard liber (505 miliard korun), zejména snížením sazby národního pojištění, nicméně už nevysvětlují, kde tyto peníze získají. Labouristé se plánují se situací v Británii vypořádat zvýšením příjmů z daní o 7,4 miliardy liber, například zavedením DPH na soukromé školné nebo rozšířením daně z mimořádných zisků ropných a plynárenských společností.
Stále problémové zdravotnictví
„Obavy o zdravotnictví, konkrétně o národní agenturu National Health Service (NHS), vzdělávání a o veřejné služby nadále ovlivňují nálady voličů,“ popisuje pro e15 další témata z předvolební kampaně Robin Waddel ze Sciences Po.
NHS, která se může chlubit 75 lety poskytování bezplatné zdravotní péče, je v nedobrém stavu. Problémy způsobené pandemií, nedostatkem personálu a přístupem třeba ke stomatologické péči ukazují na systémové potíže. Miliony lidí i nadále čekají na neurgentní péči, nemluvě o sedmi milionech lidí v pořadnících na nutnou léčbu a péči v nemocnicích.
Toryové mají v příštím volebním období plány rozsáhlých náborů do zdravotnictví s cílem získat 92 tisíc zdravotních sester a 28 tisíc lékařů do roku 2029. Ve druhém, labouristickém volebním táboře padají sliby 40 tisíc nových termínů týdně pro lidi v čekacích lhůtách i plány na záchranu zubního lékařství, včetně prevence v podobě supervize nad čištěním zubů u dětí ve věku od tří do pěti let.
Klíčovým tématem zůstává také migrace. Průzkum agentury Ipsos ukázal, že migraci považuje za jeden z rozhodujících problémů 37 procent Britů, kteří půjdou volit. V oblasti migrace konzervativci slibují okamžité zahájení deportačních letů do Rwandy a snížení migračního salda na polovinu. Starmerova strana uvedla, že chce také zastavit příliv migrantů, přesný plán o kolik ale neuvedla. Ke Rwandě Starmer řekl, že jeho strana žádné deportační lety do této východoafrické země nechystá.
Ceny nemovitostí rostou víc než příjmy lidí
Stále silným politickým tématem je bydlení. Zatímco průměrné příjmy se mezi lety 1997 a 2023 zdvojnásobily, ceny nemovitostí vzrostly čtyřiapůlkrát a navzdory snahám současné vlády se nedaří výstavba potřebných 300 tisíc nových domů ročně. Konzervativní strana slibuje 1,6 milionu nových domů během příštího parlamentního období. Labouristický plán spočívá mimo jiné v rozsáhlé reformě plánovacího stavebího systému.
Také podpora dosažení cíle nulových emisí do roku 2050 mezi voliči rezonuje i dnes, debaty ale přetrvávají, pokud jde o spravedlnost a účinnost stávajících klimatických politik. Volání po ambicióznějších opatřeních přichází od mladších a progresivních voličů. Zatímco konzervativci chtějí pokračovat v udělování licencí na těžbu ropy a plynu v Severním moři, labouristé takové plány nemají. Naopak slibují, že budou investovat do zelených projektů, jako je zachycování a ukládání uhlíku. Labouristé plánují vytvoření dvou nových institucí pro boj s klimatickými změnami: energetické společnosti Great British Energy a investičního fondu National Wealth Fund s cílem dekarbonizovat elektrickou síť do roku 2030.
