Každá firma, podnikatel nebo živnostník, který se kdy ucházel o veřejnou zakázku, si už jistě někdy říkal, jestli mu to za tu byrokracii opravdu stojí. Stát tím přichází nejen o schopné dodavatele, ale z obavy z dlouhých přezkumných řízení se i sami zadavatelé raději drží zpátky a nesepisují inovativní veřejné zakázky. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš přišel s návrhem zákona, který má právě obávané přezkumy zkrátit.
„Když jsme se ptali zadavatelů, proč nezadávají zakázky, kde bude rozhodovat kvalita a inovace, zaznívaly obavy z průtahů, z přístupu kontrolních a dozorových orgánů,“ řekla za ministerstvo šéfka sekce veřejného investování Leona Gergelová Šteigrová. Zatímco z evropské sedmadvacítky má 24 států tři a méně instancí přezkumného řízení, Česká republika jich má pět. Průměrná doba přezkumu se tak protahuje na pět měsíců, zatímco například v sousedním Německu je to 40 dnů. Právě délka přezkumu je podle ministerstva hlavním důvodem, proč se firmy do tendrů nehlásí.
„Je tu velký tlak trhu, firem a velkých zadavatelů, kteří mluví o nutnosti reformy a urychlení přezkumu. Protože ve chvíli, kdy jde třeba o stavební zakázku, tak jim není jedno, jestli podepíší smlouvu a začnou stavět v březnu nebo v listopadu,“ pokračuje Gergelová Šteigrová. Podobně se ve společném stanovisku vyjádřily Letiště Praha, Správa železnic a České dráhy. „Věříme, že reforma může přispět ke kultivaci hospodářské soutěže na jednotlivých trzích a ke snížení administrativních a právních nákladů,“ uvedla za velké zadavatele trojice firem.
Bartoš poslal návrh v červnu teprve do mezirezortního připomínkového řízení a doufá, že jej vláda a parlament stihne projednat do konce volebního období. „Pro strategické investice státu je klíčové, aby byl přezkum veřejných zakázek předvídatelný a rychlý. Stejně tak je zásadní pro soukromé investory a dodavatele, aby mohli přesně plánovat,“ řekl ministr, podle kterého má reforma za cíl zvýšit atraktivitu veřejných soutěží.
Nově by se mělo rozhodovat na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pouze v jedné instanci, soudní přezkum nicméně zůstává, byť s kratšími lhůtami. Zákon také reaguje na kritiku, že současnou poslední instancí na antimonopolním úřadu je jeho předseda, který může svévolně rozhodnout i o zrušení celého zadávacího řízení. Místo něho mají rozhodovat tříčlenné senáty, jeden z členů by měl přitom být odborník na danou problematiku, ať už půjde o stavebnictví, dopravu nebo IT. Experty mají podle zástupců rezortu dodat oborové a podnikatelské svazy.
Po vzoru Německa by měli zadavatelé i dodavatelé získat do dvaceti dnů od úřadu takzvaný předběžný právní názor. „Je potřeba, aby účastníci velmi rychle věděli, jak na tom jsou, tedy jestli mají v tendru pokračovat, opravit ho, nebo od něho ustoupit,“ řekla Gergelová Šteigrová. Antimonopolní úřad by měl zároveň podle ní o sporech spíše rozhodovat než zakázky sám vyšetřovat. Do probíhajících zakázek by měl nově úřad zasahovat pouze ve výjimečných případech.
Ministerstvo chce kromě toho snížit počet žalob, z dvou měsíců na dva týdny se zkracuje lhůta pro její podání, zároveň se má zvýšit správní poplatek z tří tisíc na 50 tisíc korun. Návrh také zkracuje dobu, po kterou může být tendr ze soudního rozhodnutí zablokován.
Samotný ÚOHS už dříve kritizoval změny v přezkumu, které výrazně omezují pravomoci jeho předsedy. Neuvážená a uspěchaná reforma může podle úřadu přinést spíše negativní důsledky pro oblast veřejného investování. „Dopady těchto bez přehánění revolučních návrhů je třeba nejdříve důkladně analyzovat,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda.
