Zakladatel WikiLeaks Julian Assange před americkým soudem na souostroví Severní Mariany přiznal vinu v případu vyzrazení tajných informací. Soud následně schválil jeho dohodu s prokuraturou a pustil ho na svobodu. Krátce po skončení soudního jednání se Assange vydal soukromým letadlem do rodné Austrálie

Soudkyně Ramona Manglonaová řekla, že trest, který Assange dostal, si již odpykal v cele ve Velké Británii. Tam Australan strávil více než pět let.

Dvaapadesátiletý někdejší počítačový expert se během tříhodinového soudního jednání přiznal k jednomu bodu obžaloby, kterým je spiknutí s cílem získat a zveřejnit utajované informace o americké národní obraně. Prohlásil ale přitom, že se domníval, že jeho aktivity chrání první dodatek americké ústavy, který garantuje svobodu slova.

Assangeova právnička Jennifer Robinsonová poděkovala australské vládě za několikaleté diplomatické úsilí s cílem zajistit propuštění jejího klienta. „Je to velká úleva pro jeho rodinu, přátele, stoupence a pro všechny lidi na celém světě, kteří věří ve svobodu slova, že se nyní může vrátit do Austrálie,“ řekla.

Čerstvě  osvobozený Assange po skončení soudu prošel zástupy televizních kameramanů a fotografů, na otázky ale neodpovídal. Soudní jednání se konalo na americkém souostroví Severní Mariany, protože Assange podle prokuratury odmítl cestovat na americkou pevninu, a také vzhledem k relativní blízkosti ostrovů Austrálii.

Assange stál v roce 2010 za dosud největším únikem utajovaných armádních dokumentů a zveřejněním nespočtu diplomatických depeší nebo videa z útoku v irácké metropoli Bagdádu, při němž Američané zabili několik lidí včetně dvou novinářů. Jeho právníci se léta snažili bránit vydání do USA s tvrzením, že mu tam hrozí celkový trest až 175 let, pokud bude odsouzen. Americké úřady odhadovaly, že by trest byl výrazně nižší.

Assange od dubna 2019 pobýval v londýnském vězení se zvýšenou ostrahou Belmarsh. Předtím strávil sedm let na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chtělo stíhat kvůli podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení předběžné vyšetřování Assange zastavila.

Během zadržování se Assange pro mnohé stal symbolem boje za svobodu slova. Podle jeho blízkých se zároveň věznění negativně projevilo na jeho zdravotním stavu.

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange před americkým soudem na souostroví Severní Mariany přiznal vinu v případu vyzrazení tajných informací. Soud následně schválil jeho dohodu s prokuraturou a pustil ho na svobodu. Krátce po skončení soudního jednání se Assange vydal soukromým letadlem do rodné Austrálie

Soudkyně Ramona Manglonaová řekla, že trest, který Assange dostal, si již odpykal v cele ve Velké Británii. Tam Australan strávil více než pět let.

Dvaapadesátiletý někdejší počítačový expert se během tříhodinového soudního jednání přiznal k jednomu bodu obžaloby, kterým je spiknutí s cílem získat a zveřejnit utajované informace o americké národní obraně. Prohlásil ale přitom, že se domníval, že jeho aktivity chrání první dodatek americké ústavy, který garantuje svobodu slova.

Assangeova právnička Jennifer Robinsonová poděkovala australské vládě za několikaleté diplomatické úsilí s cílem zajistit propuštění jejího klienta. „Je to velká úleva pro jeho rodinu, přátele, stoupence a pro všechny lidi na celém světě, kteří věří ve svobodu slova, že se nyní může vrátit do Austrálie,“ řekla.

Čerstvě  osvobozený Assange po skončení soudu prošel zástupy televizních kameramanů a fotografů, na otázky ale neodpovídal. Soudní jednání se konalo na americkém souostroví Severní Mariany, protože Assange podle prokuratury odmítl cestovat na americkou pevninu, a také vzhledem k relativní blízkosti ostrovů Austrálii.

Assange stál v roce 2010 za dosud největším únikem utajovaných armádních dokumentů a zveřejněním nespočtu diplomatických depeší nebo videa z útoku v irácké metropoli Bagdádu, při němž Američané zabili několik lidí včetně dvou novinářů. Jeho právníci se léta snažili bránit vydání do USA s tvrzením, že mu tam hrozí celkový trest až 175 let, pokud bude odsouzen. Americké úřady odhadovaly, že by trest byl výrazně nižší.

Assange od dubna 2019 pobýval v londýnském vězení se zvýšenou ostrahou Belmarsh. Předtím strávil sedm let na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chtělo stíhat kvůli podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení předběžné vyšetřování Assange zastavila.

Během zadržování se Assange pro mnohé stal symbolem boje za svobodu slova. Podle jeho blízkých se zároveň věznění negativně projevilo na jeho zdravotním stavu.