Argentina tento týden vydala zatykač na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, jehož viní ze zločinů proti lidskosti, informovala agentura EFE. Argentinský soud, který vyhověl stížnosti podané na Madura už v roce 2023, zatykač vydal jen krátce poté, co venezuelská justice vydala příkaz k předběžnému zadržení argentinského prezidenta Javiera Mileie.
Argentinský soud vydal zatykač kvůli možným zločinům proti lidskosti i na venezuelského ministra vnitra Diosdada Cabella a další členy Madurovy vlády. Stížnost v této kauze podala před rokem nevládní organizace Argentinské fórum pro obranu demokracie (FADD), a to na základě principu univerzální jurisdikce, který umožňuje zemím stíhat závažné zločiny v oblasti lidských práv bez ohledu na to, kde byly spáchány. Argentina tento princip použila v minulosti například pro stíhání zločinů spáchaných ve Španělsku za éry diktátora Franciska Franka.
„Argentinská justice udělala klíčový krok v boji proti beztrestnosti diktátorů,“ uvedla FADD. „Toto rozhodnutí zasílá silný vzkaz prokurátorovi ICC Karimu Khanovi,“ dodala nevládní organizace s odkazem na stížnosti na Madurův režim, jimiž se Mezinárodní trestní soud (ICC) zabývá už řadu let.
Venezuelský soud vydal před několika dny zatykač na argentinského prezidenta Mileie, jeho sestru a šéfku prezidentské kanceláře Karin Mileiovou a ministryni vnitra Patricii Bullrichovou, které viní z krádeže. Té se měli dopustit vydáním venezuelského boeingu zadrženého v roce 2022 předchozí vládou do Spojených států.
Boeing 747 venezuelské státní společnosti Emtrasur zadržely argentinské úřady v červnu 2022 i s venezuelskou a íránskou posádkou. Letoun dříve provozovaly íránské aerolinky Mahan Air, proti nimž Spojené státy zavedly sankce kvůli vazbám na elitní jednotky íránských revolučních gard Kuds, které Washington považuje za teroristickou organizaci. Íránská i venezuelská vláda odmítly, že letoun sloužil k operacím íránské rozvědky v Latinské Americe.
Neuznané volby
Milei, který se nejvyššího úřadu ujal loni v prosinci, patří k nejhlasitějším kritikům prezidenta Madura a po venezuelských volbách z konce července označil za podvod, když ústřední volební komise oznámila Madurovo vítězství, aniž zveřejnila podrobné výsledky. Argentinská vláda uznala za vítěze kandidáta opozice Edmunda Gonzáleze, který vyhrál podle hlavní opoziční aliance. Ta zveřejnila na internetu výsledky z asi 83 procent volebních místností.
Gonzáleze za vítěze voleb kromě Argentiny uznaly Spojené státy, Ekvádor či Kostarika. Některé další země regionu odmítly oznámenou výhru Madura, aniž ale oficiálně uznaly za vítěze jeho rivala. Evropská unie zatím nepovažuje za vítěze ani jednoho z nich a žádá po vládě zveřejnění kompletních výsledků. González tento měsíc utekl do Španělska, jehož vláda mu slíbila azyl, ale s odvoláním na společný unijní postoj ho odmítla uznat vítězem voleb, ačkoliv ji k tomu vyzvala dolní komora španělského parlamentu.
Tvrdě vystupuje proti venezuelskému režimu dlouhodobě i nyní po volbách chilský levicový prezident Gabriel Boric, zatímco některé další levicové vlády regionu, brazilská či mexická, jsou ve vyjádřeních opatrné. Boric po volbách označil venezuelský režim za „diktaturu, která falšuje volby“, a tento týden v úterý slova o Madurově diktatuře zopakoval v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN.
V reakci na Boricův projev v OSN Venezuela bez udání důvodu pozastavila přímé lety mezi Chile a Venezuelou, což udělala krátce po prezidentských volbách i v případě Panamy, Dominikánské republiky a Peru poté, co tyto země kritizovaly ústřední volební komisi za vyhlášení Madura vítězem bez zveřejnění podrobných výsledků.
