Astronauti odstartovali z vesmírného střediska na Floridě ve čtvrtek před půlnocí SEČ a na cestě strávili zhruba 36 hodin. První přímý kontakt s ISS posádkový modul navázal v 11:42 SEČ, kdy obě plavidla letěla rychlostí přibližně 28 200 kilometrů za hodinu zhruba 400 kilometrů nad jižním úsekem Tichého oceánu.
Následné manévry kosmickou loď plně připojily ke stanici, kde na čtveřici astronautů čekali jejich kolegové z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), kosmonauti ruské kosmické agentury Roskosmos a dva astronauti Evropské kosmické agentury (ESA) a japonské vesmírné agentury JAXA.
Plného propojení se stanicí loď Crew Dragon dosáhla ve 13:13 SEČ. Nově příchozí, kteří se protáhli čerstvě utěsněným a natlakovaným průchodem, pak stávají posádka ISS přivítala s úsměvem a objetím.
Mise Ax-3 se účastní bývalý astronaut NASA Michael López-Alegría, Švéd Marcus Wandt z ESA, Ital Walter Villadei a Turek Alper Gezeravci, který je prvním tureckým astronautem ve vesmíru. Pro velitele mise Lópeze-Alegríu jde o šestou návštěvu ISS. V dubnu 2022 velel také první misi Axiomu, která se zároveň stala první plně soukromou cestou k ISS.
Na oběžnou dráhu posádku vynesla raketa Falcon 9 společnosti Space X, která vyrobila i modul Crew Dragon. Axiom Space a Space X spolu mají smlouvu, která jim zajistila spolupráci i na předchozích misích Axiomu Ax-1 a Ax-2 z předchozích dvou let.
Tým se na let připravoval několik měsíců. Na oběžné dráze stráví přibližně dva týdny, během kterých ho čeká přes 30 vědeckých vědeckých experimentů. Mnohé z nich se podle Reuters zaměří na vliv pobytu ve vesmíru na lidské zdraví.
Společnost Axiom Space se sídlem v Houstonu má od svého založení před osmi lety zakázky od vlád a bohatých soukromých zájemců. Za služby spojené s organizací, výcvikem a vybavením zákazníků si podle Reuters účtuje nejméně 55 milionů dolarů (zhruba 1,3 miliardy korun) za jedno místo.
Axiom je zároveň jednou z několika společností, které budují komerční vesmírnou stanici. Ta by měla časem nahradit ISS, jejíž provoz plánuje NASA ukončit okolo roku 2030. První moduly Mezinárodní vesmírné stanice se na orbitu dostaly v roce 1998. Od roku 2000 ji nepřetržitě obývají kosmonauti v rámci partnerství vedeného Spojenými státy a Ruskem, do kterého patří i Kanada, Japonsko a evropské státy sdružené v ESA.
