Po zveřejnění odvolacího rozsudku se oběť pokusila o sebevraždu, což byl již její třetí pokus. Dívka je již od května psychiatrickém oddělení, právě díky pokusu vzít si život. Oběť se dle svých slov setkala s nepochopením jak u vlastní matky, tak i u její babičky, kde pobývala po nahlášení případu. Nedovedu si představit, co všechno musí prožívat mladá dívka ve středoškolském věku, která nenachází podporu ani ve vlastní rodině a nyní ani u soudu. Verdikt soudního znalce, který naznačuje, že oběť nebude mít téměř žádné následky za něco tak nepředstavitelně hrozného, je skutečně minimálně děsivá. Soudce by měl být připraven obhájit své rozhodnutí, zejména pokud se dostane na hranu společenského vnímání. Bohužel se však toto očekávání neslučuje s přístupem brněnského soudu, který se zdá být obklopen vysokou hradbou mlčení.
Celý případ se dostal k soudu poté, co oběť pronásledoval do školy pachatel, který ji slovně napadl. Celou událost viděly dívčiny spolužačky, které ji doprovodily k zástupkyni ředitele a třídní učitelce, kterým se dívka se vším svěřila. Přes dva roky znásilňovaná dívka mohla konečně doufat ve spravedlnost, ale od justice dostala nazpět spíše nečekanou facku. Pachatel navíc nadále žije s matkou a sourozenci oběti. Dle dívky je agresor navíc alkoholik s agresivními sklony. Těžko pochopitelné, že se něco takového děje ve středu Evropy.
Ministerstvo spravedlnosti začalo prověřovat případ podmíněného trestu, a ministr spravedlnosti Pavel Blažek uvedl, že v případě zjištění porušení zákona bude možné podat stížnost k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší státní zastupitelství se bude rovněž zabývat případem. Advokátka Lucie Hrdá upozorňuje na sporný znalecký posudek a tvrdí, že podobná rozhodnutí soudu nejsou ojedinělá. Poukazuje na bagatelizaci činů a následky pro oběť, které mohou ovlivnit nízkou výši trestu. Vedoucí katedry trestního práva Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna zdůrazňuje, že názory na trestní sazby se mohou lišit až po zjištění všech okolností a že ministerstvo může přizvat nového znalce, pokud má pochybnosti o kvalitě znaleckého posudku. Hrdá a Gřivna také diskutují o významném návrhu zákona na redefinici znásilnění, který může ovlivnit současnou situaci, a poukazují na citlivější vnímání trestných činů ve společnosti.
Reakce na tento případ byly silné jak mezi veřejností, tak mezi odborníky. Michaela Studená, spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem, zdůrazňuje: „Systém stále plive do tváří obětí. Je důležité podotknout, že to není ojedinělý incident. Bagatelizace a viktimizace obětí domácího a sexualizovaného násilí se vyskytuje neustále.“ S tímto názorem souhlasím a cítím, že je naléhavě třeba, aby systém konečně podporoval oběti, nikoli pachatele. To je klíčové i pro ostatní oběti, které by neměly mít strach hlásit podobné případy.
Doufám, že podobná rozhodnutí budou brzy minulostí, a že se společnost bude ptát, jak je možné, že se něco takového mohlo stát nedávno. Novela trestního zákoníku, schválená vládou v prosinci, je pozitivním krokem vpřed. Tato novela mimo jiné upravuje definici znásilnění a navrhuje opustit koncept silou vynuceného pohlavního styku ve prospěch nesouhlasného styku. Přesto však máme stále mnoho práce před sebou.
