Sonda Smart Lander for Investigating Moon (SLIM) japonské vesmírné agentury JAXA zahájila v pátek v 16 hodin (SEČ) dvacetiminutovou fázi přistání přistání na Měsíci.
Podle telemetrie se údajně přistání povedlo, což bylo potvrzeno na následující tiskové konferenci. Na ní jsme se dozvěděli, že JAXA se sondou navázala komunikaci, ale není schopna získat energii ze solárních článků. Data o přistání jsou nyní uložena v sondě a agentura se je pokouší stáhnout a vyhodnotit.
„Zatím analyzujeme data, včetně potvrzení, zda bylo přistání do 100 metrů od cíle, o což jsme usilovali. Vyhodnocení potrvá zhruba měsíc,“ uvedli představitelé JAXA.
Právě to, že SLIM nyní běží jen na baterie, vede k rychlé ztrátě energie. Očekává se, že baterie vydrží jen několik hodin. JAXA tak vypíná některé zbytné funkce a pokouší se získat dostupná data o přistání a informace o místě, kde modul SLIM dosedl.
„Zdá se, že solární jednotka v tuto chvíli negeneruje elektřinu a model proto funguje na baterii, která vydrží několik hodin,“ uvedlo vedení JAXA. Podle expertů se ovšem úhel, pod kterým dopadají sluneční paprsky, postupně mění. „Nakonec se tedy může povést, že slunce bude na solární panely svítit. Vyhodnocujeme, jaký postup bude nejlepší. Stále je naděje, že panel začne opět generovat energii a vše se restartuje,“ prohlásil viceprezident JAXA Hitoši Kuninaka.
Sonda přistávacím manévrem završila svou několikaměsíční cestu, kterou zahájila loni na začátku září a při níž kvůli úspoře paliva využila gravitaci. Proto cesta nebyla tak rychlá, jako u pilotovaných letů.
Jak jsme psali již dříve, modul SLIM se snažil dosednout na měsíční povrch nejdále 100 metrů od zvoleného místa přistání. To je důležité, protože cílem přistání byl kráter Shioli o šířce pouhých 300 metrů, který leží v měsíčním moři Mare Nectaris na přivrácené straně Měsíce.
Měsíční moře jsou opticky tmavší oblasti na povrchu Měsíce, které vznikly nejspíše vlivem dopadů obřích těles na měsíční povrch. V současné době se přitom při přistání na Měsíci většinou počítá s přesností 10 nebo více kilometrů od zvoleného místa.
Po přistání se patrně podařilo vypustit na povrch Měsíce i dva stroje, které mají pozemnímu týmu pomoci monitorovat stav většího modulu, pořizovat fotografie místa přistání a poskytovat „nezávislý komunikační systém pro přímou komunikaci se Zemí“, jak uvádí tisková zpráva JAXA.
Model lunárního vozítka LEV-2 (Lunar Excursion Vehicle 2), které se vejde do dlaně, ve skutečné velikosti. Je součástí mise sondy SLIM a po jejím přistání vyjede na povrch Měsíce.
Jeden je v podstatě shodný s tím, který na povrch Měsíce vezla loni sonda Hakuto-R, která se však zřítila. Tehdy nesl stroj vyrobený ve spolupráci JAXA s japonským výrobcem hraček Tomy označení Sora-Q.
V oblasti jižního pólu Měsíce loni úspěšně přistál indický modul Vikrám, ruské Luně-25 se naopak přistání nezdařilo. Dopravit svou technologii na Měsíc dokázaly kromě Indie již dříve Spojené státy, Rusko (Sovětský svaz) a Čína.
Místo přistání bylo vybráno na základě dat z japonské sondy SELENE, která byla vypuštěna v roce 2007. Její mise skončila v roce 2009 kontrolovaným nárazem do Měsíce.
Podle agentury JAXA budou přesná přistání v budoucnu pro lunární mise klíčová. Umožní totiž přístup na specifická, vysoce zajímavá místa na Měsíci.
Malý modul SLIM vynesla do kosmu v září raketa H-2A. Samotný modul je veliký 2,4 × 2,7 × 1,7 metru a při startu měl hmotnost 700 kg s tím, že zhruba 70 % této hmotnosti bylo vyhrazeno pro palivo.
Mise SLIM je prvním pokusem japonské vesmírné agentury o přistání na Měsíci. O totéž se loni pokusila soukromá japonská společnost ispace s modulem Hakuto-R, který dosáhl oběžné dráhy Měsíce, měkce dosednout na měsíční povrch se mu však nepovedlo.
